Basketbal je sportem, ve kterém jsou hráči nuceni neustále činit rozhodnutí. Kdy vystřelit, jak dlouho driblovat či do jakého prostoru naběhnout. Výjimkou nejsou ani přihrávky. Kdy, komu, jak a kam přihrát, ale také kdy a kam si pro přihrávku naběhnout.

Hráč s míčem má v zápase trvale 4 spoluhráče, kterým může přihrát a navíc se rozhoduje, zda přihraje nebo zakončí sám. Pro samotné rozhodnutí má většinou velmi málo času. Obzvlášť v prostoru pod košem obránci nedávají útočníkům příliš možností přijmout míč a vhodný okamžik pro přihrávku trvá jen velice krátkou chvilku.

Trénovat techniku přihrávky je naprostou nutností. Avšak ani technicky zdatní hráči neumí automaticky vybrat optimální moment pro přihrávku bez potřebného tréninku. Přihrávky je proto nutné procvičovat i tak, aby hráči postupně zvládali kdy, kam a jak přihrávat v zápasech. Toto vydání bulletinu se zaměřuje právě na trénování několika vybraných herních momentů.

Prvním momentem, který je velmi důležitý, je rozhodovávání se hráče s míčem, kdy a komu přihrát. Následující video prezentuje nácvik této herní činnosti. Pro cvičení jsou vytvořeny 4 zástupy a k tomu jsou dva obránci, vhodní jsou trenéři a asistenti. Hráč s míčem je nucen se rozhodovat, do kterého zástupu přihraje míč podle postavení obránce. Přihrávky jsou prováděné po driblinku, v druhé částí s možností přihrávky na spoluhráče. Poslední cvičení se věnuje příjmu přihrávky, následuje rozhodnutí komu přihrát bez použití driblinku, a hráč přihrává zvolenému hráči.

Čti a přihraj

Přihrávka je vždy záležitostí dvou hráčů přihrávajícího a přijímajícího. Hráč, který může obdržet přihrávku, by měl umět být v pravý moment na správném místě a připraven přihrávku přijmout. Jednu z činností, kterou by měl ovládat hráč přijímající míč, je reagovat na pohyb hráče s míčem.

Na videu vidíme několik vybraných reakcí hráče, který by měl obdržet přihrávku. Nejprve se uvolňuje do tzv. “backdooru“, tj. sběhnutí za zády obránce, v dalších ukázkách reaguje na driblink hráče s míčem do vymezeného území.

Čti a naběhni

Hráč, který míč přihrává, by měl kontinuálně pokračovat ve hře. V praxi nejznámější řešení je tzv. „hoď a běž“. Na následujícím videu procvičují hráči 4 varianty hry poté, co přihrají míč trenérovi.
Po přihrávce na pokyn trenéra provedou jednu z těchto činností:

• Vystřelí z tříbodové vzdálenosti
• Provedou únik za zády obránce („backdoor“)
• Zahrají s trenérem clonu na míč („ pick and roll“)
• Zahrají s trenérem předání míče z ruky do ruky („hand off“)

 

Přihraj a reaguj

Další vybranou situací, ve které musí oba hráči (přihrávající i přijímající míč) přečíst situaci a zaujmout ideální postavení, je přihrávka do dolního postavení. Hráč v dolním postavení si vytváří takovou pozici, aby měl alespoň jednu ruku dál od obránce a do té si ukazoval o přihrávku. Hráč s míčem na perimetru hledá optimální úhel pro přihrávku do volné ruky. Podle postavení obránce je to buď ruka blíže koncové čáře, nebo naopak blíže k čáře trestného hodu. Hráč s míčem hledá vhodný úhel, nejčastěji se nachází pod prodlouženou čárou trestného hodu. Specifickou přihrávkou je pak lobovaná přihrávka pod koš. Ta je vhodná, pokud je útočník bráněn plně zepředu.

Přihrávka do dolního postavení

Poslední vybranou situací je náročnější způsob přihrávky, a sice řešení rychlého protiútoku, kdy hráč s míčem a nabíhající spoluhráč jsou oba u postranní čáry na stejné polovině hřiště. Video prezentuje dva možné způsoby přihrání míče. 

• V první situaci hráč přihrává lobovaným způsobem před spoluhráče, který přihrávku dobíhá a chytá s následným zakončením.
• Ve druhé situaci hráč přihrává míč rovnou prudkou přihrávkou na spoluhráče, který zakončuje.

V obou případech hrají důležitou roli postavení hráče, který míč přihrává. Souběžné postavení nohou s postranní čárou čelem do vymezeného území umožňuje vyslat velmi rychlou přihrávku na nabíhajícího spoluhráče.

Přihrávka do rychlého protiútoku

Jednotlivá videa jsou především jasným důkazem toho, že přihrávky je nutné trénovat na všech úrovních, ať se jedná o začínající či pokročilé basketbalisty. Zároveň prezentují, že nestačí umět přihrávku hodit a přijmout. Přihrávky jsou nedílnou součástí hry a vyžadují rozhodnutí, kdy a kam přihrávku hodit, jak se chovat před příjmem přihrávky, jak poté, co hráč míč přihraje. Zvládnout v plném rozsahu toto umění znamená podstatné zvýšení kvality herního projevu celého týmu.

Zdroje:

• Renato Pasquali

• Kemp basketbalových nadějí ČBF

• Tom Crean

• John Kreese