V průběhu prosincového VT U16 byl součástí trenérského týmu i Torsten Loibl, vedoucí muž japonského basketbalového programu mládeže, který při vedení tréninků či jejich částí prezentoval mj. i „up-tempo basketbal approach“, způsob jakým může být organizována hra po zisku kontroly nad míčem. V pohledu TL je možno kontrolovaně hrát v rychlém/vysokém tempu při hře s míčem i v jiných situacích, než pouze krátce po jeho zisku, při přechodu do protiútoku.

Velmi často jsme svědky toho, že útočící družstvo ať díky aktivní obraně soupeře či vlastní nerozhodností, příliš dlouho drží míč a hrozí porušení pravidla 24 vteřin. Většinou dochází k tomu, že družstvo pozdě přechází na útočnou polovinu soupeře nebo, že se hráči nedostatečně pohybují bez míče.

Mnoho basketbalových trenérů se snaží najít vhodná cvičení ke zdokonalování útočných i obranných činností hráčů při řešení situací založených na početní převaze útočníků nad obránci. V současném basketbale se kromě situací 2 na 1, 3 na 1 a 3 na 2 stále častěji setkáváme se situacemi 4 na 3, 5 na 4 nebo 5 proti 5, kdy obrana soupeře není zkonsolidována.

ednou z trenérských zásad, kterou se snažím vštěpovat všem hráčům, s nimiž jsem měl a mám možnost pracovat, je:  „Míč na zemi, hráč na zemi“ (žádný míč není předem ztracený).Popisovaná cvičení navozují situace, které se běžně vyskytují v tkáních. Zároveň v nich můžeme sledovat či upřednostňovat kondiční aspekt a zvyšování agresivity činností v tom dobrém slova smyslu. 

Trenéři často považují přihrávání a chytání míče za méně důležité herní činnosti a pokládají za svým způsobem samozřejmé, že jejich hráči tyto činnosti dovedou uplatňovat jaksi sami o sobě, tj. bez patřičného nácviku. Zkuste si namátkou odpovědět na otázku, kolik času věnujete nácviku této individuálně vztahové činnosti v tréninku (zejména u dětí a mládeže). 

Cílem tohoto příspěvku je seznámit čtenáře se cvičeními, která jsou vhodná nejen pro hráče na nejvyšší výkonnostní úrovni. Všechna cvičení úspěšně využíváme pro hráče různých věkových a výkonnostních kategorií.Střelba z výskoku po odrazu z obou nohou, jejímž cílem je vhodit míč do koše je činností koordinačně velmi náročnou a proto je potřeba se k její technice často vracet.

Vnikání (průnik či pronikání) do obrany, myslíme tím vnikání hráče s míčem, se často považuje za něco, co se dá jen velmi těžko naučit. Potkáváme se i s názorem, že VNIKÁNÍ = JÍT DO NEBEZPEČÍ.
Chtěli bychom vám ukázat několik jednoduchých cvičení, herního typu, která jsou zaměřená právě na pronikání hráče s míčem do obrany soupeře a na řešení situací, které z toho vyplývají.

Hledání šablony ideálního útočného systému, ve které by byl jasně dán pohyb hráčů na útočné polovině, na jejímž konci by byla střelba zcela volného útočníka, je často noční můrou mnoha trenérů. Sbíráním zkušeností a studiem hry vyspělých evropských týmů jsem došel k závěru, že je účinnější a rychlejší soustředit se nejprve na odhalení principů, na jejichž základech fungují zónové obranné systémy.

Moderní basketbal nemůže být seriózně analyzován, aniž bychom nevěnovali speciální pozornost přechodové fázi mezi rychlým protiútokem a postupným útokem, tedy transition offense. Každý trenér, minimálně v jedné fázi každého tréninku, řeší se svým družstvem situace, ve kterých klade důraz na zastavení rychlého protiútoku.

V utkáních se často setkáváme se situací, kdy máme možnost posledního zakončení na konci zápasu, nebo na konci některé čtvrtiny. Jedná se tedy o frekventovanou situaci, kterou můžeme předpokládat, a tím pádem se jí také věnovat v tréninkovém procesu a v přípravách na utkání.

Hráči vytvoří zástup, každý má míč. V oblasti vrcholu tříbodového oblouku umístíme židli nebo 2 vyšší kužele, které jsou od sebe vzdáleny přibližně 1 metr. První hráč s míčem stojí vpravo mimo kužele, v postoji čelem ke koši v širším stoji rozkročném, nohy pokrčené.

Pružné kotníkové odrazy v pohybu vpřed, ruce volně podél těla, přes různě vysoké překážky. Pružné kotníkové odrazy stranou, ruce volně podél těla, přes různě vysoké překážky. Tímto cvičením simulujeme pohyb před střelbou na slabé straně (obr. 4, foto 2).