Jak tvrdé je pro hráče odehrát v NBA 82 zápasů v základní části sezony? Ten, kdo to nezažil, si to asi nedokáže představit. Bylo o tom napsáno už mnohé, diskutovalo se o možnostech úpravy rozpisu atd., ale v tento okamžik je v podstatě jasné, že se celkový počet zápasů v dohledné době nezmění. Přes všechny výhrady na tom nemá zájem ani jedna strana. Ani majitelé, ani hráči si rozhodně nechtějí "krátit" finanční zisky z takového počtu utkání.

Hráče ale tento drsný rozvrh fyzicky skutečně ničí a důkazy jsou čím dal jasnější. Jak si všiml třeba Tom Haberstroh z ESPN, ukázková byla situace z nedávného utkání mezi New Yorkem a Clevelandem. Knicks drželi tři čtvrtiny krok díky výkonu "nováčkovské senzace" Kristapse Porzingise, který nastřílel za 3 čtvrtiny 23 bodů, ale to, že Knicks měli za sebou tři zápasy během 4 dnů, se nakonec jasně projevilo. Porzingis v poslední čtvrtině zjevně fyzicky nemohl, nedal za ní ani bod, a když v poslední minutě najížděl pod koš LeBron James (který měl před zápasem vzácný luxus dvou dnů volna) na vítěznou smeč, v podstatě mu uhnul z cesty.

Pro NBA je vítězný "dunk" superhvězdy v koncovce utkání požehnáním - prodává to lístky, stoupá sledovanost. Problémem ale je, že se to téměř nestává. Za posledních 10 sezón totiž diváci viděli v posledních čtvrtinách o téměř 5 000 smečí méně než v prvních čtvrtinách. Počet zasmečování dokonce klesá s každou jednotlivou čtvrtinou. Pokud někdo namítne, že se prostě postupně během zápasů zlepšuje obrana týmů, je tu pádný protiargument - frekvence smečování totiž spadne o plných 24%, pokud hráči nemají mezi dvěma zápasy žádný den volna, oproti tomu, když mají jeden den volna a jsou tedy aspoň trochu čerství.

Je to pouze jeden z mnoha signálů, že hráči NBA jsou během sezóny totálně vyčerpaní a často mají spánkový deficit. Doktor Charles Czeisler, specialista na spánkovou deprivaci z Harvardu, dokonce sarkasticky přirovnal situaci k tomu, jako by NBA hráče testovala tím, že je nechá před každým zápasem vypít třeba 6 panáků tvrdého alkoholu. To by přece nikdo se zdravým rozumem neudělal, že ne? Ale účinek současného rozvrhu je do jisté míry podobný. Odehrát 82 zápasů během 169 dnů je téměř šílenost. NBA si toho je samozřejmě do značné míry vědoma a nový komisař ligy Adam Silver se v poslední době aspoň snaží co nejvíc zredukovat počet dvojzápasů ve dvou dnech za sebou ("back-to-back") a hlavně krutých sérií čtyř utkání během 5 dnů. "Máme stále lepší znalosti o dopadu vyčerpání na naše hráče a o přímém vztahu mezi vyčerpáním a zraněními," připustil nedávno v rozhovoru. Stále se ale hraje během sezóny celkem 533 back-to-back zápasů, takže každý tým ligy to potká téměř dvacetkrát.

Problém se celkem pochopitelně stupňuje. Hra je čím dál rychlejší, tvrdší, víc se skáče, a lidské tělo má své limity. Zatímco v sezoně 2009-10 vynechaly vytížené All-Star hvězdy kvůli zraněním v průměru necelých 11 zápasů, vloni už to bylo plných 19. LeBron James nesl bez zraněných spoluhráčů Irvinga a Lovea Cleveland na svých zádech, ale finále proti Golden State zakončil naprosto vyčerpaný a s úspěšností střelby jen 38%. Před pár dny se nejvytíženější hráč ligy Jimmy Butler s Chicaga zranil v koncovce druhého zápasu během dvou dnů. A tak dále. ESPN si dala práci se statistikou absencí All-Star hvězd od roku 1980 do současnosti, a ukazuje se, že zranění a absencí neustále přibývá. Zatímco v osmdesátých letech to bylo jen 11,4%, v této dekádě už 20%, tedy téměř dvojnásobek.

Existuje studie, dokazující, že z velké části je problém v nedostatku spánku. Dokonce bylo zjištěno, že pokud basketbalista stráví v posteli (samozřejmě dlouhodobě) aspoň 10 hodin, jeho úspěšnost střelby trojek se zvyšuje o více než 9% (!!). Když je člověk v hlubokém spánku, produkuje testosteron a růstový hormon HGH. V lidském těle spolu svádí souboj testosteron (anabolický steroid, který pomáhá svalovému růstu a zotavování) s kortizolem, jehož hladina je vlastně jakousi signalizací, že tělo má problémy. V říjnu a listopadu mají hráči NBA velmi dobré poměry hladin testosteronu vůči kortizolu, ale během sezóny se to úplně otočí. Tělo už prostě není schopno opravovat samo sebe, imunitní systém zaostává a je velká možnost, že někde něco "povolí"..   

Dalším tématem na dlouhý rozbor je cestování. Hráči NBA mají maximální pohodlí, ale ani to nestačí. Bylo spočítáno, že například tým Portland TrailBlazers procestoval letadlem za minulou sezónu 100 tisíc kilometrů (!), což je obrovské číslo, víc, než kterýkoli jiný tým v kterémkoli jiném americkém profesionálním sportu. To, že hráči stráví ve výšce 10 kilometrů tolik času, není pro jejich zdraví nijak prospěšné - dokonce se mluví o tom, že současné velké problémy hvězdy Chrise Boshe z Miami s krevní sraženinou jsou z velké části způsobeny cestováním letadlem.

Je logické (a navíc doložené studiemi), že nejvytíženější hráči jsou v největším ohrožení  - například bylo spočítáno, že největší procento hráčů si přetrhne přední zkřížený vaz mezi 33.-39.minutou svého hracího času. Týmy už na to v poslední době reagují a po vzoru San Antonia (které na tohle přišlo už dávno) pokud možno pečlivě hlídají hrací čas svých základních hráčů. Letos už má průměr 35 a více odehraných minut v zápase pouze 21 hráčů ligy. Ještě před dekádou jich bylo 58. Ale úplný zázrak se ani tak udělat nedá - a přece jen týmy potřebují vyhrávat a prodávat lístky na zápasy...

Jak už bylo řečeno v úvodu, zásadní změna a třeba i snížení počtu zápasů v sezóně není na pořadu dne. Adam Silver v červnu loňského roku jasně řekl, že se taková konverzace s majiteli a hráči ani nevede. "Máme rozvrh s 82 zápasy už téměř 50 let," prohlásil. Mluvčí NBA pak přidal, že neexistuje definitivní důkaz, že by snížení zápasů znamenalo nižší počet zranění, a tudíž není dostatečný důvod ke zvažování zásadních strukturálních změn. Výzkumníci to ale vidí jinak a některé týmy v čele se San Antoniem také.

Kouč San Antonia Gregg Popovich před čtyřmi lety slavně nechal odpočívat ve velmi očekávaném souboji s Miami celou čtveřici opor (Tim Duncan, Manu Ginobili, Tony Parker a Danny Green) a Spurs za to dostali od tehdejšího komisaře ligy Davida Sterna pokutu 250 tisíc dolarů. Ale Spurs tehdy hráli šestý zápas během devíti dnů a Popovich řekl novinářům, že jeho rozhodnutí je přece "naprosto logické." Stern ho ovšem označilo za rozhodnutí "proti nejlepším zájmům ligy."

Nikdo ale nemůže argumentovat proti tomu, jak Spurs současný rozvrh zvládají. Už mnoho let si udržují naprosto špičkovou výkonnost a přitom jsou schopni šetřit zdraví svých hráčů. Jako přestárlý tým byli označeni už před mnoha lety a přesto Duncan s Ginobilim stále hrají a tým má oprávněné ambice bojovat o titul. Spurs ale prostě nehrají "pro efekt" a pro "nejlepší finanční zájmy ligy." A nesmečují...

To může znít jako vtip, ale není tomu tak. Spurs skutečně za posledních 10 let smečují zdaleka nejméně ze všech týmů ligy - jsou v podstatě na polovině průměru NBA a mají o téměř 600 "dunků" méně než předposlední tým pořadí Indiana. "Nesnažíme se předvádět show Harlem Globetrotters," suše poznamenala nedávno opora Spurs Kawhi Leonard. Možná si vzali inspiraci ze slavné legendy Oscara Robertsona, který měří 196 cm, měl v sezóně NBA dokonce průměr triple-double, ale přesto ve své kariéře nikdy nezasmečoval.

Spurs prostě šetří energii, a pokud to jde, hrají "pod obroučkou." Jejich hra působí možná trochu nudněji než ostatních týmů, ale výsledky mluví samy za sebe. A podle propočtů prohráli za posledních deset let ze všech týmů ligy nejméně zápasů kvůli zraněním hráčů. Pochopili totiž dříve než ostatní, že při současné rychlosti a "atletičnosti" hry je 82 zápasů v základní části sezóny prostě na lidské tělo příliš. Podle Sterna nejednají v "nejlepším zájmu ligy," ale otázka spíš zní, zda proti nejlepším zájmům ligy není její vlastní rozvrh.