Když se před několika lety jeden z dotěrných novinářů zeptal nechvalně proslulé hvězdy týmu Boston Celtics Antoina Walkera „Proč vlastně střílíte tolik trojek?“, kontroverzní hráč suše odpověděl: „Protože čtyřky nejsou.“ V tu chvíli nejspíš ani on sám netušil, že se o tom bude za pár let vážně uvažovat. No, slovo „vážně“ možná není úplně na místě, aspoň mluvčí NBA Tim Frank „vážnost“ takových rozhovorů důrazně popřel, ale faktem je, že se o tom během letošního All-Star víkendu NBA v New Orleans ve vedení ligy skutečně diskutovalo - jak novinářům přiznali prezident a viceprezident NBA pro basketbalové operace Rod Thorn a Kiki Vandeweghe.

„Nikdo v NBA ani v soutěžním výboru nikdy vážně nemluvil o tom, že by se měla zavést čtyřbodová čára anebo zvětšit hřiště,“ tvrdil tehdy Frank. „Rod Thorn a Kiki Vandeweghe si jen pohrávali s určitými netradičními myšlenkami a novináři z toho udělali příběh, který vlastně ani neexistuje…“ Opravdu? A i když to tak třeba je, nenastal čas o něčem takovém skutečně „vážně“ uvažovat?

Střílet čtyřky? To je přece nesmysl…To asi bude reakce mnoha lidí. Je to ale skutečně až tak přitažené za vlasy? Když si v roce 1979 NBA „vypůjčila“ od ABA tříbodovou střelu a zavedla ji do svých pravidel, odpor proti tomu byl obrovský – v čele s trenérskou legendou Boston Celtics Redem Auerbachem. Ten ovšem o pár let později draftoval do svého týmu Larryho Birda a rychle změnil názor…

Další trenérská legenda a současný úspěšný spolukomentátor NBA Hubbie Brown před lety řekl: „Střelba trojek je pro kouče něco jako mentální gymnastika. Celý život jste byli učeni, že koš platí za dva body a tak se vždy hrálo, až dokud ABA trojkovou střelu nezpopularizovala. Kouče ABA to donutilo být kreativnější a dát svým hráčům větší svobodu…“

A podobné by to bylo nepochybně i dnes. Mnoho lidí nemá změny rádo. Mnozí trenéři by zřejmě příliš nadšení nebyli, protože čtyřková čára by byla určitou výzvou, komplikací v jejich systému – přinášela by určitou nepředvídatelnost. To, co ale kouči často nenávidějí, fanoušci naopak milují. Pokud už liga není schopna přistoupit na potřebu zvětšit hřiště (o tom za chvilku), pak právě čtyřbodová čára by mohla být prvkem, který by „otevřel“ hru. A že by to hra potřebovala, je evidentní. NBA dokonce nedávno musela zakázat hráčům, aby stáli během hry schválně v autu. Je docela absurdní, pokud je třeba k ideálnímu provedení akce poslat hráče z vlastního týmu mimo palubovku…

Čtyřbodová čára by nepochybně podobně jako kdysi trojková vytvořila hráčům prostor k atraktivním akcím pod košem. Už se na to téměř zapomnělo, ale před zavedením trojek byla taktika jasná: „V NBA jsme prostě ucpali podkošový prostor a nechali soupeře střílet z dálky,“ vzpomínal další slavný kouč Alex Hannum. „Nikdo se netrápil tím bránit někoho šest metrů od koše, ale trojky prostor pod košem otevřely. Žádné jiné pravidlo tolik neotevřelo a nezatraktivnilo hru…“ A o to přece jde – aby hra byla co nejatraktivnější.  

Obava, že by čtyřková čára byla definitivním koncem klasické hry pivotů, je zcela neoprávněná. Naopak – otevřený prostor by jim umožnil daleko efektivnější hru. Jestliže je už nyní problém zvážit, zda odstoupit od svého hráče za trojkovou čarou k pivotovi, hrajícímu zády ke koši, tak od čtyřkové čáry by to bylo ještě náročnější. A týmy by jistě brzy dokázaly najít co nejefektivnější rovnováhu mezi počtem vystřelených čtyřek, trojek a klasických dvojkových pokusů zblízka. 

A další věcí je celkem logicky rozměr hřiště. NBA má už od čtyřicátých let minulého století stejnou velikost palubovky – 94x50 stop, tedy přibližně 29x15 metrů. Stačí se podívat na nějaké dobové záběry ze hry a porovnat je s dnešním basketbalem. Je zcela evidentní, že hřiště je daleko „plnější“ – hráči jsou větší (vyšší, silnější, těžší) a mnohem rychlejší než před desítkami let. A přitom jich po stále stejně velké palubovce běhá a skáče stejný počet.

Myšlenka zvětšit hřiště ale na rozdíl od čtyřkové čáry pochopitelně naráží na zásadní problém – basketbalové haly jsou určitý způsobem navrženy a postaveny a ve velké většině nepočítají s tím, že by rozměr palubovky byl větší. Úpravy by byly problematické a nákladné. Jestli NBA něco rozhodně nechce, tak je to omezit počet míst v prvních řadách ze strany hřiště – to jsou nejprestižnější (a velmi drahá) místa pro VIP klientelu, která přináší týmům obrovské zisky.

Vandeweghe ale před novináři prohlásil, že i tak by NBA měla tuto možnost prozkoumat a Thorn přidal, že alespoň délka hřiště by se dala prodloužit podstatně jednodušeji. Takže je nějaká zásadní změna skutečně reálná už v nejbližší době? Vypadá to, že Thorn a Vandeweghe jsou něco jako „první vlaštovky“ a je velmi pravděpodobné, že následovat budou další. Časový horizont se těžko odhaduje, ale navzdory oficiálnímu odmítnutí mluvčího Tima Franka může být střelba za 4 body a zvětšení palubovky skutečně už teď na pořadu dne. 

Někdy se sice říká: „Pokud to není rozbité, neopravuj to.“ Ale v tomhle případě je možná na místě jiná populární věta. „Basketbal je nejlepší hra na světě. A teď ji pojďme udělat ještě lepší…“