Začátkem září začíná Mistrovství Evropy mužů. Basketbal je stále celospolečenským fenoménem a možná i právě proto většina z nás zaznamenala, že se poprvé šampionát starého kontinentu bude konat ve 4 zemích. Četl a slyšel jsem zajímavé diskuse, zda je to správně nebo špatně, které ale brzy vystřídaly polemiky, pro mě mnohem zajímavější, nad složením jednotlivých reprezentačních výběrů. A jak to tak bývá hlavně nad účastí či neúčastí velkých hvězd, velkých jmen. Pro fanoušky, kteří chtějí vidět například Parkera, Nowitzkeho, Spanoulise, Gasola nebo třeba Veselého a Satoranského, mám dobrou zprávu. Budou hrát. V kontextu účasti těchto hvězd mě napadla otázka: Jak těžké je vést/řídit talent s velkým egem?
Legendární trenér Arsenalu Londýn, Arsene Wenger kdysi řekl: „Pokud chcete mít klidný týden (v tréninku s hráči), pak očekávejte těžký víkend (při zápase)…. Pokud chcete mít klidný víkend, pak se připravte na náročný týden (při tréninku s hráči)“.
Co v podstatě Wenger říká je, že vedení, trénování a koučování složitého talentu je velmi stresující a těžké. ALE pokud jste schopni jej vést (najít s ním společnou řeč), pak můžete v utkání počítat s tím, že je nemožné ho porazit. Opakem je, pokud příprava plyne bez konfliktu, pak v reálném zápase v důležitých momentech individuality často neodevzdají ze sebe to, co v nich je či co vy očekáváte.
Vedení talentu - zejména výjimečného talentu - není novým fenoménem v žádném obchodu na vrcholné úrovni, včetně sportu. Existuje mnoho institucí, které se této tématice věnují. Mezi ně patří například Harvardská Universita, jejíž studie uvádějí, že výjimečný talent může mít až devětkrát větší šanci uspět v porovnání s průměrně talentovaným hráčem ve stejné roli. Rovněž zmiňují, že právě toto má hlavní vliv na úspěch jakéhokoli týmu, společnosti či organizace. Pokud je to opravdu tak, proč se stále obáváme negativního vlivu při výběru talentovaných hráčů s velkým egem?
Nedávno jsem se na konferenci v Londýně potkal u kulatého stolu s Mikem Fordem, který je bývalým ředitelem fotbalových operací Chelsea FC a v současné době strategický poradce družstva NBA San Antonio Spurs. Říkal, že osobně mívá přednášky ve více než 20 zemích za rok pro více než 10 různorodých sektorů a odvětví. Bez ohledu na místo, odvětví a úroveň managementu, první nebo druhá otázka při diskusi o talentu je: „Jak vedete / řídíte lidi/hráče s velkým egem?“. Sám si po diskusi s ním uvědomuji, že společnost se nás všechny snaží přesvědčit o tom, že ego je negativní, škodlivé a poškozující kvalitu hráče v jakékoli situaci. Média neustále uvádějí příklady vrcholových sportovců a filmových hvězd, jejichž ego se vymklo kontrole, spolu s vážnými následky. Ptám se tedy, zda existuje nějaké pozitivní ego?
Forde měl v průběhu téměř 20 let privilegium pracovat s některými vynikajícími sportovci a kouči, včetně vítězů Euroligy, Mistrovství světa, až po vítěze NBA. Říká, že otázka nespočívá v tom, zda má někdo velké ego či ne, ale zda je někdo takový ještě koučovatelný (v kontextu jejich rozvoje) a také v tom, zda máme kolem sebe takové prostředí, které nám pomůže vytěžit to nejlepší z talentu pro něj i pro náš tým?
Trenér Greg Popovic, čtyřnásobný vítěz NBA s týmem San Antonio Spurs, kdysi řekl, že hledá talentované hráče s velkým egem, kteří překonali sami sebe ve smyslu, že nechtějí být jen nejlepšími hráči, ale nejlepšími hráči v nejlepším týmu. Z mé zkušenosti se jedná o hráče, kteří překonali své egocentrické období (ne všem se to podaří). Popovic jde na hranu a tvrdí, že pokud talent dosáhne úrovně, kdy sám pochopí, co může a co ne, a co víc je s tím srozuměn, pak jeho kapacita kontrolovat, vést a maximalizovat svoje ego pro dosažení výkonnostních cílů může být plně realizována. Co ale nezmiňuje, a to je podle mého názoru také podstatné, je umět se rozloučit s talentem, který toho není schopen dosáhnout.
Talent vyhrává zápasy. Co ale umožňuje takovému talentu udržet svůj pozitivní vliv na výsledky a vývoj týmu v dlouhodobém horizontu? Na základě mých zkušeností je důležitým faktorem, jak dobře jsou tito hráči schopni a ochotni „řídit“ svoje ego tak, aby zapadlo do týmu a bylo jeho nedílnou, významnou a respektovanou součástí. Pokud váš tým má vysoké cíle a řadíte jej do skupiny vyspělých týmů, jehož součástí jsou velké individuality a vy chcete maximalizovat jejich talent, podívejte se na vzorec, který pro tuto situaci používá Mike Forde:
(ego + koučovatelnost) x prostředí
Když rozložíme tento vzorec na jednotlivé činitele, EGO je základem dokonalosti. Přesto, co mu umožňuje být pozitivní a řiditelné, je, zda chce takové ego (talentovaný jedinec) být koučováno, mentorováno a konstruktivně kritizováno s cílem pokračovat v růstu a rozvoji. Tyto informace se velmi těžko nabývají. Je to většinou dlouhodobý proces. Nejvíce informací získáme při skautování, porovnávání a posuzování více talentovaných hráčů, stejně tak během rekrutování a samozřejmě také v počáteční fázi, kdy zařadíte hráče do vašeho týmu.
Neplatí to vždy a pro všechny hráče. Vynikající fotbalový trenér Carlo Ancelotti kdysi řekl, že „motivace je pouze první část výkonu. Konstantní motivace je to, co odlišuje dobré hráče od vynikajících. Pokud máme talentovaného hráče s velkým egem, který je koučovatelný a současně otevřený kontinuálnímu rozvoji, pak máme šanci dosáhnout dokonalosti. Přesto, a to je fatální chyba, kterou často vídám uvnitř špičkových týmů, je častou chybou absence nedostatečného prostředí (kultura týmu)‚ podporující takové talentované hráče, aby dosáhli svého potenciálu“. Ve vztahu k výše uvedenému vzorci mě napadá, že v každém stádiu vývoje týmu je dobré si zodpovědět tyto dvě otázky:
- Máme v týmu talentovaného hráče s velkým egem a je koučovatelný?
- Pokud je koučovatelný, máme takové prostředí, které dostane z hráče maximum, když je pod naším vedením?
Co doporučit na závěr? Buďte vidět, buďte stateční a přijměte výzvu a odpovědnost vaše talentované hráče vést. Buďte zároveň intuitivní k jejich potřebám a to hlavně v situacích, kdy jsou připraveni se učit a akcelerovat. Nebojte se jít touto cestou, a jak Arsene Wenger řekl, „budete mít více snadných víkendů, na které se budete těšit“.