Stává se jen málokdy, aby jedno prosté datum uprostřed sezóny (navíc nijak se netýkající hráčů) bylo pro basketbalovou NBA nějak mimořádně významné. Letošní 1.únor byl ale výjimkou. Právě v tento den totiž skončila třicetiletá „vláda“ komisaře ligy Davida Sterna, který předal žezlo svému dosavadnímu zástupci a pravé ruce Adamu Silverovi.

Stern je v každém případě zásadní postavou historie NBA. V jeho éře došlo k až neuvěřitelnému raketovému vzestupu ligy, ale na druhou stranu byl a je – tak jako většina podobných osobností – i značně kontroverzní postavou. Vcelku výstižně to popsal známý basketbalový novinář Howard Beck, když svůj článek o Sternovi nazval: Odkaz Davida Sterna: Růst ligy i nespokojenosti fanoušků

„My v Seattlu jsme prostě jen rádi, že vláda Davida Sterna konečně skončila,“ prohlásil třeba jeden z fanoušků bývalého týmu Seattle Supersonics, který vedení ligy z toho města v roce 2008 přestěhovalo. „Jestli se k nám do města někdy liga vrátí, bude to velká oslava – ale Stern určitě mezi pozvanými nebude…“ Je jasné, to nejsou zdaleka jen fanoušci Sonics, kteří mají podobné pocity. Po celé lize nemohou fanoušci Sternovi odpustit spoustu věcí - zdlouhavé výluky, raketové zvyšování cen lístků, přílišnou komercionalizaci, propagaci individuálních hvězd nad týmy a tak dále a tak dále.

Ti, co mají rádi konspirační teorie, pak vidí Sterna dokonce jako nějakého „loutkaře,“ který ovlivňoval zápasy, draftové loterie a rozhodčí. Tyto teorie jsou po pravdě řečeno trochu směšné, ale Sternova panovačná osobnost a záliba v povýšeném chování ony mýty povzbuzovaly. Na Facebooku třeba existovala stránka „Vyhoďte Davida Sterna“, plná nenávisti a konspirací. Vloni pak jeden z fanoušků Sonics (kdo jiný?) vytvořil internetové stránky sterncountdown.com, odpočítávající dny, hodiny, minuty a sekundy do ukončení Sternova působení.

Faktem je, že pokud jde o Seattle a dlouholeté fanoušky Sonics, vedení ligy v čele se Sternem zjevně selhalo, ale jinak je kritika na adresu Sterna často přehnaná nebo dokonce nesmyslná. Jedenasedmdesátiletý Stern totiž opouští NBA ve „vynikající kondici.“ Liga bez větších problémů zvládla nelehké ekonomické období kolem sebe a je na tom lépe než kdy dřív. Její popularita i zisky stále rostou. A je jasné, že Stern má na tom velkou zásluhu.

Pod Sternovým vedením se NBA rozšířila z 23 týmů na 30 a finanční příjmy se zvýšily více než třicetinásobně (!) – ze 165 milionů dolarů v roce 1984 až na současných 5,5 miliardy (!!) dolarů. NBA se v současnosti vysílá ve 215 zemích světa ve 47 jazycích. Basketbal je po fotbalu druhým nejpopulárnějším sportem na světě. Přesto ale není hodnocení Sternova „odkazu“ vůbec jednoduché.

Komisař by měl jednat v nejlepším zájmu daného sportu, prohlásil kdysi původní „commissioner“ americké baseballové ligy Kenesaw Mountain Landis. Platilo to ale vždy i pro Sterna? Anebo bylo jeho prioritou pracovat především pro své „zaměstnavatele“ – tedy třicítku vlastníků ligových týmů?

Týmy sice patří konkrétní skupince „mega-bohatých“ vlastníků, ale samotný basketbal patří fanouškům. A právě ti jsou během stěhování klubů těmi nejvíce poškozenými. A v tomto ohledu Stern selhal. Za posledních 14 let se totiž v NBA stěhovaly celkem čtyři týmy – Vancouver (2001), Charlotte (2002), Seattle (2008) a také New Jersey (2012), i když tam byla podpora fanoušků skutečně slabá.

Navíc fanoušci Sacramenta poslední dva roky trnuli v napětí, že se Kings budou stěhovat do Anaheimu nebo do Seattlu – k tomu ale nakonec na poslední chvíli nedošlo. Nedostatečná stabilita některých klubů je tak Sternovým odkazem stejně jako Dream Team z Barcelony, platový strop anebo WNBA. Žádná další americká profesionální liga takový pohyb v posledních 15 letech nezažila. A navíc se na začátku Silverova působení vznáší velký otazník nad dalším osudem Milwaukee Bucks.

Tím nejlepším příkladem rozporuplnosti Sternova odkazu je příběh týmu Charlotte Hornets. Fanoušci tohoto klubu byli v podstatě stejně intenzivně loajální jako ti v Seattlu, ale jejich pouto s týmem se narušilo, když byl majitel George Shinn obviněn ze sexuálního napadení. Podpora klubu rychle mizela a to vyšlapalo cestu k přestěhování do New Orleans, kterému dalo vedení NBA požehnání. Stern dal prostě přednost zkompromitovanému majiteli před vášnivými fanoušky. A důsledek?

New Orleans, nejmenší „trh“ ligy, navíc poznamenaný hurikánem Katrina, nedokázal tým dostatečně podporovat. Shinn, který prodělával miliony dolarů, se rozhodl klub prodat, a když se neobjevil žádný životaschopný investor, vlastnictví dočasně převzala sama NBA. Toto rozhodnutí připravilo půdu pro snad vůbec největší kaňku na Sternově resumé – na jeho veto z roku 2011, kdy zastavil trejd Chrise Paula mezi Hornets a Lakers. Veřejnost samozřejmě nevnímala Sterna jako prezidenta klubu, ale jako komisaře ligy - a celá sága ještě víc přispěla k jeho obrazu manipulátora.

Pokud by přitom v roce 2002 dal Stern přednost fanouškům před Shinnem, Hornets by stále byli v Charlotte a k trejdu Chrise Paula by nikdy nedošlo. A když se liga rozšiřovala na 30 týmů, mohla NBA umístit nový klub do Seattlu místo znovu do Charlotte. To, že v roce 2004 vznikli Charlotte Bobcats, bylo vlastně jen přiznáním, že liga nikdy neměla Hornets přestěhovat.

David Stern pomohl k tomu, že basketbal začaly sledovat miliony lidí, kteří nikdy dříve NBA nesledovaly a možná ani pořádně nevěděly, že existuje. Na druhou stranu během dvou dlouhých výluk připravil o práci tisíce lidí. Jeho arogance a ego často stály v cestě nejlepších zájmů basketbalu, stejně jako to, že před samotnou hrou dával přednost tomu, aby především profitovala třicítka majitelů týmů NBA.

Je samozřejmě těžké odhadnout, jak by liga vypadala, pokud by byl místo Sterna u kormidla někdo jiný. Je těžké posoudit, jaký vliv na některé věci měl, v čem byl inovátorem a v čem jen pokračovatelem. Když v roce 1984 přebíral úřad od Lawrence O’Briena, už byl v podstatě odsouhlasen protidrogový program nebo systém platového stropu. Několik měsíců po jeho nástupu byl draftován Michael Jordan. Jak by všechno vypadalo bez něj?

Je naopak jasné, že Stern dokázal fantastickým způsobem dostat NBA za hranice Spojených států (ostatní americké ligy mohou jen závidět), velmi dobře rozpoznal éru nových technologií, internetu a tak dále. A dokázal třeba i přesvědčit ligu o tom, že je pro ni přínosné povolit „omezenou“ zónovou obranu. Novináři dodnes vzpomínají, jak jim její výhody kreslil v létě roku 2001 na ubrousek.

Pak je tu ale také David Stern, který dvakrát „zamknul“ ligu a zastavil platnost hráčských kontraktů – jen aby zvýšil profit několika desítek vlastníků. Samotné hráče možná není třeba až tak litovat, ale tisíce běžných lidí, finančně závislých na běhu ligy, utrpělo těžko napravitelné škody – a to víceméně proto, aby Stern pomohl majitelům napravit škody a omezit nesmyslné hráčské kontrakty, které předtím sami ochotně podepisovali.

Ony výluky neznamenaly jen to, že fanoušci přišly o zápasy, hráči o své lukrativní šeky a NBA o část reputace. Ony výluky měly skutečný velmi negativní vliv na obyčejné lidi. To si David Stern velmi dobře uvědomoval, ale přesto vedl vyjednávání s hráči velmi tvrdou rukou a šel za vítězstvím, ať to stojí, co to stojí. A i když to popularitu ligy nakonec nezastavilo, dá se říct, že liga a celý basketbal utrpěly významné rány jen proto, aby Stern potěšil svých 30 vlastníků. Třicet lidí, kteří se navíc z velké části snažili napravit svá vlastní manažerská pochybení a zbavit se hráčských megakontraktů, které je nikdo nenutil podepisovat.

Ano, je nepochybně těžké posuzovat odkaz někoho, kdo 30 let řídí stomilionový byznys  - vlastně už miliardový, což je konec konců z velké části Sternova zásluha. A obzvlášť těžké je to okamžitě po jeho rezignaci. Časový odstup určitě pomůže.

Zásadní milníky Sternova působení v NBA:
1.Červen 1985 – Draftová loterie
Stern a vedení NBA zavedli systém draftové loterie, který měl dát všem týmům, nepostupujícím do play-off, šanci na zisk jedničku draftu – v předchozí sezóně totiž došlo k až trapnému „tankování“. Tehdy byl jasným favoritem na č.1 v draftu pivot z univerzity Georgetown Patrick Ewing. Stern vytáhl obálku s ohnutým okrajem, který uvnitř neslo název týmu New York Knicks, a odstartoval vlnu teorií o spiknutí, která ho pronásleduje v podstatě až doteď.

2.Leden 1986 – Disciplinární trest pro Johna Drewa
Stern zavedl do ligy systém disciplinárních trestů a zákazů pro hráče, kteří měli problémy s drogami. Prvním hráčem, který dostal doživotní zákaz, se stal dvojnásobný účastník All-Star Game John Drew, který definitivně v lize skončil po svém třetím problému s užíváním kokainu. O pouhý měsíc ho následoval ještě prominentnější hráč – hvězda Nets Michael Ray Richardson.

3.Říjen 1988 a 1989 – Expanze ligy
Stern a majitelé se rozhodli přidat do ligy 4 týmy během dvou let, a to především v rychle se rozvíjejícím státu Florida, kde vznikli Miami Heat (1988) a Orlando Magic (1989). V roce 1988 vznikli také Charlotte Hornets a o rok později tým Minnesota Timberwolves, který vrátil profesionální basketbal na místo, které bylo kdysi domovem Minneapolis Lakers. Stern byl také za vznikem dvou kanadských týmů - Toronto Raptors a Vancouver Grizzlies (1995).

4.Listopad 1991 – Nemoc Magica Johnsona
Když megahvězda Lakers a celé ligy Magic Johnson oznamovala, že je pozitivní na virus HIV, Stern seděl vedle ní. Tato tisková konference měla důsledky sahající daleko za hranice NBA a znamenala oficiální ukončení Magicovy kariéry. Později se ale ještě dokázal do ligy vrátit, a to s velkou podporou Sterna a mnoha dalších lidí.

5.Červenec 1992 – Dream Team
Johnson, Michael Jordan, Larry Bird a další otevřeli na OH v Barceloně dveře do NBA celému světu – a mužem v pozadí, který to umožnil, byl pochopitelně Stern. Výkony Dream Teamu byly zásadním bodem zvratu v mezinárodním basketbalu a NBA definitivně rozšířila svou popularitu za hranice Spojených států. OH v Barceloně bylo jedním z nejdůležitějších Sternových úspěchů vůbec.

6.Leden 1999 a prosinec 2011: Výluky
Stern během svého období vedl mnoho jednání s hráčskou unií a dvakrát musel kvůli výluce rušit část sezóny. Podnětem bylo to, že majitelé byli nespokojení s růstem hráčských kontraktů, a zatímco výluka v roce 1999 trvala déle, ona nedávná v roce 2011 vedla k zásadnějším změnám ve struktuře platů, které měly pomoc týmům z malých trhů. Maximální kontrakty byly silně zredukovány a daň z luxusu naopak výrazně posílena.

7.Červenec 2007 – Případ Donaghy
Tim Donaghy byl 13 sezón rozhodčím v NBA, ale v roce 2007 vyšlo na světlo, že ovlivňoval výsledky zápasů pro sázkařské účely. Stern zaujal pozici, že Donaghy pracoval sám a pomáhal FBI s vyšetřováním, které Donaghyho přivedlo do vězení.

8.Prosinec 2010 – NBA kupuje tým
Když se kontroverzní majitel George Shinn rozhodl prodat New Orleans Hornets, tým byl v zoufalé situaci. Stern ovšem nechtěl město znovu opustit (New Orleans Jazz se před lety přestěhovali do Utahu) a tak předvedl bezprecedentní tah: tým koupila samotná NBA a její vedení tedy mělo po určitou dobu pod kontrolou veškeré trejdy. Stern pak vetoval trejd, který měl tehdejší hvězdu Hornets poslat do Los Angeles Lakers a hvězdný Paul nakonec skončil v týmu Los Angeles Clippers. Stačí se podívat na současnou tabulku Západní konference, aby bylo jasné, jaký vliv Sternovo veto na tyto týmy mělo.