Víc než půl roku už nehraje basketbal. Sbírá studijní certifikáty, stará se o vlastní malé děti. A nově taky o cizí a větší, protože přijal nabídku dohlížet na mládež pod koši u domácí federace. Třeba z ní vykoukne jeho další nástupce v NBA, přesto Jiří Welsch řeší zásadnější otázku: „Najdu ještě někdy v životě něco, co mě bude tak bavit a naplňovat jako hraní basketbalu?“