MČR juniorů U19 (Miroslav Marko – delegát KM)

1. Jednoznačně preferovat agresivnější pojetí hry, zejména na obranné polovině (začít bránit dále od vlastního koše).
2. Úplně se vytratilo zdvojování clony na míč a následné rotace (plná nebo pomoc a návrat).
3. Všichni hráči by se měli věnovat asi více střelbě poziční i po pohybu, F4 nenašel moc „čistých střelců“. Tato věková kategorie již musí umět porážet zónové obrany.
4. Trenéři by měli dbát na nepřecházení „mismatch“ situací
5. A asi nejpodstatnější věc je udržet vysoké tempo hry což lze pouze při vyšší rotaci hráčů (8-9).

MČR juniorek U19 (Pavel Kubálek – delegát KM)

V průběhu celého turnaje se v dobrém světle ukázala snaha hráček v soubojích 1x1 s cílem zakončit z bezprostřední blízkosti koše. Naproti tomu se jako neúspěšný ukázal útok proti zónové obraně, na kterou se družstvům nedařilo najít účinnou zbraň. Větší jednoduchost si zaslouží řešení přesilových situací 3x2, 2x1. Všeobecně je u děvčat problémem komunikace v obraně, což se nevyhnulo ani tomuto turnaji. Jako velkým nešvarem se ukázalo být v každém utkání v průměru více než 18 ztrát na zápas a družstvo. Co rozhodně hráčkám nechybělo a co bylo ozdobou všech utkání, byla jejich bojovnost. Jako velmi užitečná se projevila snaha hrát rychlý protiútok, především po ztrátách soupeře. Závěrem bych chtěl  říci, že výkony týmů na turnaji měly velmi dobrou úroveň.

MČR kadetů U17 (Jan Ulrych – delegát KM)

Nezpracováno.

MČR kadetek U17 (Ondřej Švec – delegát KM)

Po zhlédnutí celého MČR Kadetek 2013 dávám k úvaze pár námětů a doporučení ke zvážení trenérům mládežnických družstev. Myslím, že všechny body, které uvádím níže, trenéři znají a o těchto problémech ví, ale někdy je dobré si nedostatky hráček připomenout.

• Stěžejním a nejdůležitějším bodem jsou individuální dovednosti a schopnosti jedince. Bohužel i na tak vrcholné akci, kterou MČR bezesporu je, neumí řada hráček pořádně driblovat (levá ruka je pro některé hráčky neuvěřitelný problém), střílet a přihrávat. Bohužel bude v klubech zřejmě nutné zaměřit se na tyto činnosti i v rámci tréninků starších kategorií, kadetek nevyjímaje!!!
• Schopnost řešit situace 1 proti 1 v útočném i obraném hledisku. Tento bod velmi souvisí s bodem č. 1. Hráčky nejsou schopné řešit situaci 1 proti 1 v rychlosti a pod tlakem. Důvodem je podle mě zejména špatné vedení míče, neustálá nutnost vizuální kontroly míče, špatná stabilita hráček, nízké nasazení a agresivita (zejména v obraně). Myslím, že by bylo dobré se na tréninkových jednotkách zaměřit i na tuto problematiku.
• Rychlý protiútok využívají hojně pouze nejkvalitnější družstva. Myslím, že snaha zahájit rychlý protiútok za každé situace by měla být prioritou. Na mezinárodní úrovni (repre družstva U16) dávají TOP družstva (Rusko, Španělsko, Francie…) většinu bodů právě z rychlých protiútoků.
• Obranné systémy – osobní obranu má celkem dobře osvojenou většina hráček, které se na MČR prezentovaly. Zde doporučuji hlavně hlídat své svěřenkyně v tréninku, aby opravdu s maximálním nasazením plnily obrané povinnosti. Zónová obrana – dle mého názoru by hráčky měly mít alespoň částečně osvojené principy zónové obrany. Na mezinárodní basketbalové scéně je v této kategorii zónová obrana celkem běžný prvek. Doporučuji trenérům alespoň seznámit hráčky se základními principy zóny, aby do reprezentačních výběrů chodily minimálně částečně připraveny na tento druh obrany.
• Doskok!!! Většina českých mladých pivotek má na doskoku celkem problémy. Vyšším hráčkám na úrovni extraligy stačí jen stát pod košem a trochu natáhnout ruce. Bohužel v mezinárodním měřítku v této disciplíně zaostáváme. Chybí snaha o doskočení míče, krytí pozic pro obraný doskok a zejména agresivita pod košem.

MČR starších žáků U15 (Petr Czudek – delegát KM)

Dovolte mi se v krátkosti vrátit k MČR U15, které se konalo na Sokole pražském. Vybral jsem si tři věci, které se mimo jiné na mistrovství republiky objevili. Dvě, na kterých by se mělo zapracovat, a jedna, která mě potěšila a měla by se dál rozvíjet. První nešvar byl velký počet ztrát. I když jsou ztráty pro tuto kategorii typické, měli by trenéři s hráči o nich mluvit a snažit se je společnými silami minimalizovat. Hlavně ty ztráty, které jsou nevynucené, lajdácké, z nepozornosti, z toho, že se hráči schovávají a nechtějí hrát. V tomto věku by se hráči měli, pomalu učit, vážit si míče. V žádném případě bychom, ale neměli mladé hráče tím pádem, přehnaně svazovat útočnými systémy, omezovat rychlý protiútok, tlumit jejich útočnou kreativitu, toto všechno by nám sice snížilo celkový počet ztrát, ale pro samotný vývoj hráče by to byl krok zpět. Druhá negativní věc bylo provedení clony na hráče s míčem a její využití. Nechci tady rozebírat, jak se clona na hráče s míčem staví, jak se využívá a nejčastější chyby, které se dělají. To si myslím, že každý trenér určitě ví a navíc se o tom napsalo mnoho článků. Po debatách s trenéry jsem ale dospěl k názoru, že největší chyba je ta, že na tréninku dvojičku ukazujeme jen pro to, abychom ji uměli ubránit. Samozřejmě pravidlo je, že pokud hráč nezvládne základní individuální činnosti jednotlivce a hru 1 na 1, tak clonu na hráče míčem do tréninku nezařazujeme. Ale co dělat v případě, když týmy proti kterým hraji, ji využívají, ale já ještě nemám na to připravené hráče. Potom ji většinou na tréninku předvedu a dodávám – o útok teď nejde, zaměřujeme se na obranu, protože nám to dělá problém a dostáváme z toho koše. Hráči se tak naučí hrát dvojičku, se všemi obvyklými chybami, protože se věnujeme přednostně obraně, získají špatný návyk, který se později těžko odstraňuje. Podle mého názoru je lepší clonu na hráče s míčem radši do tréninku zařadit o něco dřív, ale pořádně z útočného hlediska, a tím pádem se ji naučíme taky bránit. Musíme, ale počítat s tím, že hráči si dvojičku oblíbí, protože toto uvolnění je pro ně jednodušší než samotná hra 1 na 1. Důležité ale je, abychom to pohlídali, dvojičku regulovali, protože v kategorii U15 je hra 1 na 1 základ!!! Třetí pro mě velmi pozitivní jev na MČR byla snaha o rychlý protiútok u všech zúčastněných družstev. Nejen rychlým vydrilováním hráče, ale hlavně výběhem a dlouhou přihrávkou. V tomto případě bych zkaženou dlouhou přihrávku hráči odpustil. Mělo by se ale dál na tom pracovat, protože rychlý protiútok je základní prvek dnešního moderního basketbalu.

MČR starších žákyň U15 (Zdeněk Švec – delegát KM)

1. Stále je třeba zkvalitňovat práci s míčem. Je třeba pracovat na ovládání míče pod tlakem a vysoké rychlosti.
2. Hru 1 proti 1 je třeba zagresivnit, ovšem bez faulů rukama a koleny, což je při mezinárodních utkání přísně posuzováno.
3. Útočný doskok převažuje nad obranným, což signalizuje špatné krytí pozice pro obranný doskok.
4. Rychlý protiútok je třeba zařadit jako základ útočné činnosti.
5. Seznamovat postupně hráčky s územními obranami.
6. Systém turnaje je zajímavý, protože během soutěže graduje, ale dal bych v úvahu použití systému ČP žen.

MČR mladších žáků U14 (Petr Čeněk – delegát KM)

Doporučení pro trenéry:

• v obraně tolik nebetonovat a prosazovat pestřejší druhy obran s častějšími změnami
• pres nehrát jen když doháním bodovou ztrátu
• učit hráče zbytečně nefaulovat
• nezmatkovat a slušně komunikovat s rozhodčími
• nepodléhat tlaku a vždy být pozitivně naladěn
• dbát, aby zápas hrála celá lavička, což jsem u některých týmů postrádal (myšleno tím, aby hráči na lavičce fandili a žili zápasem)
• trénovat hráče všestranně (nespecializovat se výhradně na basketbal)
• držet si dál od těla rodiče – trenéry, mnohdy „A“ licence

Doporučení pro rozhodčí:

Nepískat tak úzkostlivě a rozhodně nepískat každý dotek. Navíc by neškodilo více vysvětlovací komunikace. Dále jsem již zmiňoval problém delegací, tak aby zápasy nepískali osoby ze stejného místa bydliště jako je hrající klub.  

Doporučení pro diváky:

• méně ambic a více slušného povzbuzování
• méně kritiky rozhodčích, která byla ve většině případů málo opodstatněná
• ubrat na intenzitě bubnování, protože ještě dnes špatně slyším, a přijít s jiným stylem povzbuzování než je řezání do bubnu

MČR mladších žákyň U14 (Zdeněk Švec – delegát KM)

Doporučení bude naprosto stejné, jako jsem napsal vloni, protože věci nejvíce sledované se téměř nemění. Pouze se domnívám, že se zlepšila technická vybavenost hráček.

Jako trenér, který se dlouhá léta pohybuje v dívčím basketbalu na domácí i mezinárodní úrovni, bych měl několik námětů pro to, co je třeba zlepšit a v čem se mi zdá, že zaostáváme za špičkou zahraničních družstev.

1. Individuální zvládnutí práce s míčem (driblinky pod tlakem bez vizuální kontroly míče, přihrávka v pravý čas, způsob střelby).
2. Hra 1 proti 1 jak v obraně, tak v útoku (agresivita, nasazení, schopnost hrát 1 proti 1 pod velkým tlakem).
3. Doskok (krytí pozice pro obranný doskok).
4. Rychlý protiútok (snaha zahájit rychlý protiútok za každé situace).
5. Zónové obrany – mnohokrát diskutované zónové obrany v kategoriích mládeže. Jsem toho názoru, že do kategorií U 13 by měla být zóna striktně zakázána pod trestem v utkání a nikoliv pouze trestem od SBT pro trenéry. Od kategorie U 14 se domnívám, že by hráčky měly být se zónou pomalu seznámeny, protože při mezinárodních startech v kategorii U 16 se zóna používá dosti často a hráčky by na to už měly být připravené.