Postřehy, rady a doporučení delegátů Komise mládeže SBT z turnajů o titul Mistr ČR mládeže v sezóně 2011/12, které jsou určeny trenérům mládeže jako náměty k případným úpravám či změnám v tréninkovém procesu jejich družstev.

MČR juniorů U19 (Miroslav Marko – delegát KM)

ÚTOK:
Nejčastější spolupráce 2 hráčů je tzv. pick and roll nebo pick and pop

Realizace clon pro hráče s míčem, musí být provedena v co nejvyšší  rychlosti a i samotné srolování musí být provedeno taky, tak je na nás trenérech abychom tuto činnost trénovali co nejprecizněji, je nutné taky aby hráči věděli kde jsou nejlepší prostory na postavení clon, musí docházet de facto k přesilové situaci 2-1 na krátký okamžik a je na samotných aktérech, jak tuto situaci vyřešení možností  jsou tyto:

1.  asistenční přihrávka na rolujícího hráče a zakončení z krátké vzdálenosti
2. střela z trojkové vzdálenosti nebo dlouhé dvojky resp. průnik driblujícího hráče až do konce

Když hráči provádějí stavění clon pomalu a i pomalu rolují, je to zbytečná činnost a útočící dvojice nezískává výhodu. Asi nejlépe tuto činnost vykonává v Mattoni NBL hráč Petr Benda a jeho realizace jak stavění tak rolování se dá označit za ukázkové.

V případě, že dvojice hraje pick and pop je nutné dodržovat stejné principy rychlost a pak co možná co nejdelší vzdálenost mezi driblujícím a odskakujícím hráčem. Tuto činnost lze označit za ukázkovou u Stanislava Votroubka.

Hráči by měli mít vědomost o tom, co je lepší proti jakému druhu bránění pick and rollu. Na tomto mistrovství se objevovalo zejména předskok a návrat k originálnímu hráči nebo přebrání mezi 2 hráči. Já bych doporučil, aby trenéři věnovali co možná nejvíce času učení této kombinace, a doporučuji:

1. dbát na rychlost provedení
2. co možná nejširší postavení clony
3. uvědomování si prostor kam roluje hráč
4. dohrání situace do úspěšné nebo neúspěšné střely

 

MČR juniorek U19 (Jiří Bárta – delegát KM)

Nešvary hráček:

• vypichování míčů, obrana ve špatném postavení bez agresivity

Chybí:

• přihrávka po fintě, vůbec chybí fintování, dobré vedení míče perimetrových hráček, dovednost driblinku, po přihrávce hráčky stojí (HOĎ a BĚŽ), týmová hra v obraně, odstupování ze slabé strany, zesilování prostoru s míčem.

 

Špatné provádění:

• clon, navedení hráčky s míčem těsně kolem clonící, hráčky hrají na natažených nohou (velké množství kroků na turnaji).

 

MČR kadetů U17 (Miroslav Janovský – delegát KM)

V obranné fázi dominovala osobní obrana na vlastní polovině, ale Zlín a Ostrava často zařazovali obranu zónovou. Presinkové obrany se hrály výjimečně, od některých týmů, či hráčů jsem očekával možná větší tlak na hráče s míčem.

V útočné fázi se většinou týmy pokoušely o rychlý přechod na útočnou polovinu, a pokud se nedostávaly hned k zakončení, tak i o „transition game“. V postupném útoku převládaly kombinace založené na clonách pro hráče bez míče především na slabé straně. Kombinace „pick and roll“ se hrála znatelně méně než v dřívějších letech.

Hráči, kteří nastupovali na hřiště v tomto turnaji, by měli být „elitou“ mezi našimi basketbalisty ve věku kadetů. Jsem přesvědčen, že po basketbalové stránce tomu tak bylo. Hráči mají vesměs velmi dobře zvládnuté HČJ, což je samozřejmě klíčová podmínka pro dobrý týmový výkon. Samozřejmě lze nalézt individuální nedostatky u jednotlivých hráčů, ale ty jistě vidí klubový či reprezentační trenéři, kteří s hráči pracují, lépe než já. Atletičnost hráčů je na velmi vysoké úrovni (zvlášť na české poměry). Myslím, že právě proto je reprezentace 95 tak konkurence schopná v Evropě.

Co mě osobně naopak nejvíce zarazilo je množství hráčů, jejichž „nálada“ a chuť pracovat pro tým se odvíjela od jejich individuálního výkonu. Tam jsem obecně viděl nejčastější rezervu. Nesmíme zapomínat, že basket není jen o střelbě, driblinku, rychlosti, síle, ….., ale že to je také kolektivní hra, kde o úspěchu často rozhoduje „srdíčko“ a ochota podřídit své ego ve prospěch týmu.

MČR kadetek U17 (Petr Kapitulčin – delegát KM)

Dovoluji si sepsat několik postřehů z MČR kadetek. Veškeré poznatky v žádném případě nejsou kritikou jednotlivých týmů, hráček či trenérů, právě naopak, všechny celky se účastnily MČR právem a jsou nejlepšími družstvy u nás a zdůrazněné činnosti provádějí v naší republice nejlépe. I z tohoto hlediska byly poznámky učiněny – co je ještě možno zlepšit, aby se elita česká vyrovnala elitě evropské a světové.

Osobní obrana:

• Nízká agresivita a aktivita prováděných činností
• Příliš časté používání rukou v obraně a tím zbytečné fauly
• KOMUNIKACE – při řešení clon, při doskoku, při odstupování ze slabé strany apod., velké negativum v podstatě v každé situaci, hráčky se bojí (stydí?) „zařvat“

 

Zónová obrana:

• V této kategorii výrazná zbraň, vzhledem k evropskému trendu logicky využívaná
• Nutno se však věnovat nácviku, aby šlo opravdu o obranu, nikoliv o pouhé „ucpání“ podkošového prostoru bez jakékoliv aktivity

Hra proti zónové obraně:

• Nutno zvýšit pozornost nácviku hry proti zónové obraně – vytváření přesilových situací na perimetru i pod košem
• Důslednější dohrávání rychlého protiútoku (zejména ve druhý a třetí den mistrovství se možná i díky únavě již v podstatě neobjevoval)
• Aktivnější hra, pohyb hráček bez míče

 

Doskakování:

• Velice nedůsledné odstavování, chybí snaha vyvolat kontakt, strach z fyzického kontaktu
• Časté spoléhání se pouze na pivoty, nedůslednost hráček z perimetru /díky tomu vysoký počet útočných doskoků i od nejmenších hráček/
• V již zmiňovaných zónových obranách obranný doskok v podstatě neexistoval, bez pravidel

Clonění:

• Nedostatečná kvalita clon, často nevytváří žádnou výhodu pro útočníka (špatné postavení, špatné navedení do clony, útočné fauly apod)

 

Vedení míče:

• Téměř všechny hráčky mají jednoznačně jednu výrazně dominantní ruku, včetně rozehrávaček, na kadetské soutěže v ČR to stačí, nutno však rozvíjet i „slabší“ ruku

Hra pivotů:

• Nedostatek práce s klasickými „pětkami“, na příkladu Reisingerové jasně vidět, že hra s dominantním pivotem nemusí být přežitkem
• Komplexnost – většině podkošových hráček stačí na naší scéně jeden druh zakončení – potřeba zapracovat na dalších

 

Mentalita:

• Po ztrátě, neúspěšném zakončení ztráta koncentrace + potrestání /protiútok, zbytečný faul/
• Častá ztráta koncentrace během hry /reakce na rozhodčí, diváky, trenéry/

Naopak posun je určitě znát z hlediska atletičnosti základních hráček, aktivity hráček bez míče proti osobní obraně (včetně clon bez míče), či „spacingu“.

 

MČR starších žáků U15 (Petr Czudek – delegát KM)

Velmi pozitivně jsem vnímal, že v této kategorii dostávají šanci mladí trenéři. Jejich energii a nadšení v koučování v této kategorii hráči vnímají a potřebují. Navíc se trenéři chtějí zdokonalovat a o basketbalu vedou nekonečné diskuze.

Co naopak mi chybělo, je zapojení většího počtu hráčů do hry. Rozumím, že na MČR jde o výsledek, že týmy pak rotují maximálně 8 hráčů, ale tento problém vidím hlavně v základní části soutěže. Týmy by se měly víc snažit o agresivní celoplošné osobní obrany, což by je nutilo zapojit více hráčů. Tím pádem by rozdíl mezi hráči ze základní pětky a lavičky nebyl tak markantní a hlavně nebude narůstat.

Dále bych doporučil řešit clonu na hráče s míčem zdvojením, je to agresivní a nutí hráče s míčem tuto situaci řešit.

Do obranného doskoku by se měli zapojovat všichni hráči. Zautomatizovat braní na záda. V útoku by měla převažovat hra 1 na 1 a clona na hráče bez míče. Pokud hráč zvládá základní činnosti jednotlivce, můžeme přidat clonu na míč, ale je zapotřebí dbát na celkové provedení.

Nejčastější chyba ve využití clony, hráč s míčem, jde daleko od clonícího hráče. Clonící hráč, pak musí opustit co nejrychleji clonu, razantní seběhnutí pod koš.

Vždycky se pokusit o rychlý protiútok. Nebo alespoň o rychlé přenesení míče na útočnou polovinu.

 

MČR starších žákyň U15 (Richard Klein – delegát KM)

V zápasech  MČR žákyň U15, jsem postrádal u některých družstev větší využití celoplošné osobní obrany, potažmo maximálně agresivní obranu na vlastní polovině hřiště.  Čas, který těmto obranám družstva věnovala, byl z mého pohledu naprosto nedostačující.  Kdy jindy, než v tomto mladém věku, je tak ideální možnost naučit, přesvědčit a dostat do podvědomí hráček tento typ náročné obrany?

Další věc, která mě překvapila, je střelba a technika střelby hráček. Zajímalo by mě, kolik času se věnuje v oddílech této činnosti. Pokud se hráčky v tomto věku tuto činnost nenaučí (správně), těžko ve starších kategoriích budou chyby odstraňovat. Určitě bych tuto individuální činnost v tréninkovém procesu nepodceňoval.

 

MČR mladších žáků U14 (Stanislav Marian – delegát KM)

Chtěl bych se podělit o několik postřehů nejen z MČR U14, ale i dalších zápasů kategorie U14, které jsem měl možnost v sezóně 2011/2012 shlédnout. Na MČR se jistě dostali aktuálně ti nejlepší a hlavně první čtveřice družstev (Pardubice, Kroměříž, Písek a Sokol pražský) předváděla elitní basketbal naší země do 14 let.

Především hra Pardubic a Kroměříže na útočné polovině byla pro tuto kategorii předpisová, byla zde snaha o hru 1na1, „hoď a běž“ a útočníky bez míče zdobil velmi dobrý pohyb. Pro tuto kategorii se mi i líbila nevyhraněnost postů, (mimo Langšádla) kdy i vyšší hráči byli schopni hrát z tříbodového oblouku.  

Na družstvech Ostravy a Brna, však šlo vypozorovat bolístku basketbalu ČR v pojetí výchovy mládeže vůči družstvům z basketbalově vyspělých zemí této kategorie.

Velký problém basketbalu mládeže v ČR je obrana a celková obranná filosofie, většina družstev kategorie U14 brání bez tlaku (agresivity) na hráče s míčem a bez míče, nejlépe zatažená ve vymezeném území. Nejvyšší hráči družstva často stojí ve vymezeném území po celou dobu soupeřova útoku, když v mnoha případech ani neví, kde se pohybuje hráč, který jim byl přidělen – soustředí se pouze na míč. I obránci křídel a rozehrávačů vnímají, že mají za sebou „pojistku“ pod košem a proto úsilí jejich obrany je slabší. Tato „obrana“ je samozřejmě účinná, protože střelba z dlouhé vzdálenosti, ještě v této kategorii není tak přesná a snahu o únik, či hru 1na1 tímto takto bránící družstvo zmaří.

Trenéři nechávají hráče takto alibisticky bránit také proto, aby se jejich „hvězdy“ neunavili a byli „odpočatí“ na útok.  Ve zkratce je toto pojetí basketbalu prostě honba za výsledky. Trenéři však dělají svým hráčům špatnou službu, mnoho z nich si v pozdějším věku neumí poradit s agresivnější obranou a v extraligových soutěžích prostě nestíhají. Zkusme si také uvědomit, že zvýšeným úsilím obránců v zápase a tréninku se naši hráči zlepší i jako útočníci. Trenéři, kteří v této kategorii ordinují svým svěřencům důslednou osobní obranu po celém hřišti (při celkovém individuálním rozvoji svých hráčů), jsou pro mě větší vítězi než ti co mají na krku medaili. Naopak, ti kteří zataženou obranou (s prvky zónové obrany) v kategorii žáků a dokonce minižáků likvidují český basketbal, by měli být veřejně pranýřováni.

Družstva BŠM Brna a Snakes Ostravy jsem zmínil proto, že jejich obrana při MČR byla velmi zatažená a bez většího úsilí. Jejich vzájemný zápas (o 5. místo!) budil mezi přítomnými diváky (trenéry) rozčarování, pod oběma koši totiž bylo možné pozorovat prvky zóny. V žádném případě bych však nechtěl toto jednání u těchto klubů paušalizovat.

MČR mladších žákyň U14 (Zdeněk Švec – delegát KM)

Jako trenér, který se dlouhá léta pohybuje v dívčím basketbalu na domácí i mezinárodní úrovni, bych měl několik námětů pro to, co je třeba zlepšit a v čem se mi zdá, že zaostáváme za špičkou zahraničních družstev.

1. Individuální zvládnutí práce s míčem (driblinky pod tlakem bez vizuální kontroly míče, přihrávka v pravý čas, způsob střelby).
2. Hra 1 proti 1 jak v obraně, tak v útoku (agresivita, nasazení, schopnost hrát 1 proti 1 pod velkým tlakem).
3. Doskok (krytí pozice pro obranný doskok).
4. Rychlý protiútok (snaha zahájit rychlý protiútok za každé situace).
5. Zónové obrany – mnohokrát diskutované zónové obrany v kategoriích mládeže. Jsem toho názoru, že do kategorií U13 by měla být zóna striktně zakázána pod trestem v utkání a nikoliv pouze trestem od SBT pro trenéry. Od kategorie U14 se domnívám, že by hráčky měly být se zónou pomalu seznámeny, protože při mezinárodních startech v kategorii U16 se zóna používá dosti často a hráčky by na to už měly být připravené.