MČR juniorů U19 a MČR kadetů U17 (Jan Slowiak – delegát KVB-CH)

Individuální vybavenost

Je velmi potěšitelné, jak velké číslo typově velmi zajímavých hráčů na F4 U17 a U19 hrálo. Právě tito hráči se mohou stát nejlepším výsledkem vaší trenérské práce. Doporučil bych velmi soustavnou práci na individuálních činnostech, které budou v budoucnu nositeli výkonu každého z hráčů. Směrem k mužské kategorii by bylo dobré, již vidět zautomatizování těchto činností. Pro názornost například zakončení hákem silnější rukou vysokého hráče při hře zády ke koši by měla v končící kategorii U19 být rutina, nikoliv náhoda. Právě v každodenní trenérské práci, kdy u každého hráče musíte mít jasně dané úkoly pro zlepšení, je nutné najít prostor pro individuální tréninky. Je to boj i s vlastním pohodlím, ale jinou cestou než touto od vás odcházející hráči připravení pro mužský top basketbal nebudou. Oni sami do tělocvičny nepůjdou. Obětoval bych pro to i část týmových tréninků, kdy rozvíjíte herní systémy. Hledal bych prostor navíc, například po sezóně. Materiál máme, teď je to o nás.

Absence osobních presinkových obran

Na F4 U17 i U19 jsem prakticky neviděl celoplošnou osobní obranu. Nemluvím jenom o presinku s případným zdvojováním a se snahou o zisk míče, ale ani o celoplošném bránění rozehrávače s míčem. Viděl jsem minimum tlaku a snahy dostat hráče s míčem do nekomfortní situace, kdy nemá dostatek přehledu a klidu pro zahájení útoku, nahlášení systému. Pravděpodobně k tomu vedou tyto důvody:

• Trenéři to po hráčích nechtějí.
• Hráči to nejsou schopni zvládnout z fyzických důvodů.
• Rozhodčí pískají velmi úzkostlivě a hráči se dostávají do problémů s fauly.

Jenomže evropský trend takový druh obrany vyžaduje, každý hráč musí být schopen takový tlak vytvářet, ale i proti němu hrát v útoku. Vyžaduje to po nás neustálý rozvoj obranných schopností, atletičnosti, předvídavosti hráče. Nelze chtít v mužském vrcholovém basketbalu po hráči, který takovou obranu nikdy nehrál, aby ji plnil a aby si v ní věřil!  Proto i doporučuji hrát ve větší rotaci (minimálně 9 hráčů), aby bylo fyzicky možno takovou obranu udržet.

Nenávyk na box out

Hodně situací v boji o odražené míče, nebylo řešeno systémově, ale trochu na náhodu spoléháním se na výšku či výskok hráče. Pokud se míč špatně odrazí, máme velký problém, protože hráče nejčastěji ze slabé strany neodstavujeme, nejdeme s ním do kontaktu a dáváme tak velmi často šanci na druhou střelu. To musíme drilovat v tréninku, nestačí o tom mluvit.

Nesimulování

Pozitivní bylo, že jsem neviděl přihrávání faulů, teatrální pády a simulování. Schopnost hrát tvrději, přijmout kontakt a snaha situace ustát je podle mého názoru velmi pozitivním trendem.

Týmové chování

Všechna družstva na F4 U17 i U19 se chovala velmi týmově. Nikdo nic nevzdal za jakéhokoliv stavu a bojoval o zvrat do posledních vteřin. Hlad po úspěchu byl značný a lavičky byly neustálou podporou hráčů na hřišti. I vystupování týmů mimo hřiště bylo velmi sympatické. To je dobrá práce od těch, kteří je vedou. Možná to je důvod, proč se tyto týmy dokázaly probojovat mezi nejlepší 4 týmy v ČR.

 

MČR juniorek U19 (Milena Moulisová – delegátka KVB-D)

1)      Po všech utkáních se hráčky minimálně protahují a okamžitě odcházejí do sprch či na tribunu. Časový prostor mezi utkáními či využití 2. tělocvičny by jim to dovolovalo.

2)      1x1 – z hlediska obrany nízká úspěšnost v zastavování hráček s míčem, v tréninku zdůraznit maximální nasazení v této činnosti. Z hlediska útoku více využívat hry 1x1, velké procento hráček již čeká na clonu jako první variantu svého útoku, ačkoliv jsou protihráčky stejně vysoké.

3)      Hra svázaná systémy. Improvizace či „read and react“ je velmi sporadická, ačkoliv jako průprava pro dospělou kategorii jsou systémy nezbytné.

4)      Apel na individuální práci s pivotmankami, detailní „footwork“. Klasické uvolnění pivota s míčem bylo zastoupeno ve velmi malé míře, ačkoliv typické hráčky na pozici 5 zde byly.

5)      Velký tlak a velká očekávání byla kladena na hráčky – opory, u nichž si ale musíme uvědomit, že věkově mnohdy patří do kategorie U17. Většina z nich nebyla schopna potvrdit svou výkonnost v obou zápasech.

6)      Větší důraz na odstavování všech hráček po střelbě, ať už v osobní nebo zónové obraně.

7)      Tato kategorie má několik hráček, které již nastupují a také trénují s týmy ŽBL, což jim pro sbírání herních zkušeností jistě pomůže, ale není možné zapomínat na jejich individuální činnosti a nadále je pilovat!

8)      Je stále třeba dbát na „výchovu“ svých fanoušků a snažit se podpořit jejich pozitivní přístup a radost z výkonů hráček a z dobrého basketbalu.

 

MČR kadetek U17 (Milena Moulisová – delegátka KVB-D)

1)      Po všech utkáních se hráčky minimálně protahují – stejné jako u U19.

2)      Větší důraz na odstavování všech hráček po střelbě, ať už v osobní nebo zónové obraně (box-out, „záda“).

3)      U talentovaných podkošových hráček (zcela jasný a výrazný somatotyp) dbát na dostatečný trénink s adekvátně schopnými hráčkami stejných fyzických dispozic, zajištění konkurence pro další rozvoj.

4)      Apelovat na všechny hráčky, že neustálý dril HČJ je zásadním faktorem pro jejich zlepšování, pokud se chtějí prosadit v seniorském basketbalu.

5)      Obranu pivotmanek řešit zejména před přijetím přihrávky, velmi časté je „schovávání se“ obránkyň za hráčky.

6)      Trenéři by měli volit All Stars tým i MVP na základě výkonů v turnaji, ne v celé sezóně, pokud to tak není stanoveno. Určitě volit do All Stars hráčky, které jsou výborné zejména na obranné polovině a v tzv. černé práci nebo zavést alespoň individuální ocenění „Nejlepší obránkyně turnaje“ a „Nejlépe doskakující hráčka“.

7)      Výchova fanoušků – doporučuji každému zástupci klubu přečíst si a případně zavést „Pravidla chování trenérů a rodičů“ (TJ OP Prostějov – převzato HC Plzeň).

 

MČR starších žáků U15 (Stanislav Marian – delegát KBDM)

Většina družstev hrála na útočné polovině jednoduché systémy a kombinace se snahou o rychlý protiútok, což je dle mého mínění ideální pro tuto kategorii. Zaměřil bych se jen na pohyb hráčů bez míče, mnoho hráčů se spoléhalo jen na „opory“ týmu a nesnažili se uvolňovat pro míč a následně brát na sebe zodpovědnost. Myslím, že by se s tímto dalo vypořádat častějším vkládáním hry bez driblinku – 2na2, 3na3, ….

Mnoho hráčů vykazovalo již velký přehled o hře, využívalo “bonusové“ a taktické fauly. Většina družstev se ve hře již spoléhalo na střelbu z dlouhé vzdálenosti.

Mezi negativa MČR rozhodně patří obrana a pojetí obrany zúčastněnými družstvy. Chyběl tlak na hráče s míčem, důsledné bránění hráčů bez míče, většina družstev bránila až pod trojkovým obloukem, bez tlaku, s výrazným odstupováním a prvky zóny. Myslím, že v této kategorii bychom měli preferovat osobní obranu po celém hřišti, klidně se zdvojováním. Být důslední na hráče, aby vytvářeli tlak na hráče s míčem tak, aby nedocházelo k “jednoduchým“ přihrávkám (obrana hráčů bez míče) a správně v obraně komunikovat.  Ano, je to pracné a méně populární, než učit hráče útočné kombinace, ale pokud chceme vychovávat obránce pro budoucí basketbal, určitě je to nutné. Myslím si také, že tuto obranu zařazují trenéři u mládeže (bohužel i mladší než U15) z vypočítavosti, tato obrana se obtížněji překonává hrou 1na1. Potom se jedná ovšem o styl basketbalu – honba za výsledkem, nikoliv zájem o výchovu hráčů.

 

MČR starších žákyň U15 (Zdeněk Švec – delegát KBDM)

1)      Stále je třeba zkvalitňovat práci s míčem. Je třeba pracovat na ovládání míče pod tlakem a vysoké rychlosti.

2)      Hru 1 proti 1 je třeba zagresivnit, ovšem bez faulů rukama a koleny, což je při mezinárodních utkání přísně posuzováno.

3)      Útočný doskok převažuje nad obranným, což signalizuje špatné krytí pozice pro obranný doskok.

4)      Rychlý protiútok je třeba zařadit jako základ útočné činnosti.

5)      Seznamovat postupně hráčky s územními obranami.

 

MČR mladších žáků U14 (Jiří Novotný – delegát KBDM)

1)      Pro kategorie U14 a níže k diskuzi posilování družstva na druhou polovinu či závěr sezony a položit si otázku, co to vlastnímu týmu z dlouhodobého hlediska přinese. Viz. případ Pardubice – vloni aspirant na titul a nakonec bronzový tým, který byl posílen o tři hráče z Liberce, letos až čtvrtý tým extraligové skupiny B a nakonec i neúčast mezi posledními osmi družstvy soutěže. Na straně jedné dostanou hostující hráči šanci hrát EL, na straně druhé odsun svých hráčů mimo nominaci + dosti neutěšené reakce soupeřů (když oni, my příště taky). Nepůjde za čas o souboj nejlepších hráčů v regionu (regionálních výběrů)?

2)      Bránit aktivně s prvky presu po celý zápas a proti každému soupeři, ne jenom proti technicky méně zdatnému. Zatažená obrana na vlastní polovinu (trojkový oblouk) nemá v této věkové kategorii z hlediska budoucího rozvoje hráčů smysl.

3)      Neustále učit hráče plnit trenérovy pokyny.

4)      Učit hráče zbytečně nefaulovat.

 

MČR mladších žákyň U14 (Zdeněk Švec – delegát KBDM)

1)      Individuální práce s míčem (je třeba se zaměřit na driblink pod tlakem bez vizuální kontroly míče, kvalitu a přesnost přihrávek, způsob střelby).

2)      Hra 1 proti 1 jak v obraně, tak v útoku (agresivita, nasazení).

3)      Doskok (dobré krytí pozice).

4)      Snaha o hru rychlého protiútoku – vždy.

 

MČR starších minižáků U13 (František Ebergényi – delegát ČAMB)

Potěšitelným faktem bylo, že základním kamenem všech týmů v útoku byla hra 1 – 1, v menší míře pak kombinace hoď a běž.  Co bylo nevýhodou pro útočníky, že v případě změny směru předem s následným únikem, byla změna prováděna z 80 % ze silné ruky do slabé. Samotné zakončení pak bylo prováděno dvoutaktem slabou rukou, které je přece jenom všeobecně méně úspěšné.

V obraně se praktikovala osobní obrana po celém hřišti. Agresivita se odvíjela od vyspělosti hráčů. Nejlepší týmy výborně zvládali presink se zdvojováním. Pravidlo obranných 3 vteřin přispělo k vytažení osobní obrany. Nedostatkem je chybějící výklad tohoto pravidla, které je popsáno třemi řádky v pravidlech minibasketbalu. I při snaze rozhodčích sjednotit se na jejich posuzování, docházelo někdy ke zbytečným emocím po odpískání přestupku. Proto

do další sezony minibasketbalu je nutné toto pravidlo co nejlépe popsat.

 

MČR starších minižákyň U13 (Pavlína Chocholoušová – delegátka ČAMB)

Nezpracováno.

 

F starších minižáků U13 (Petr Hála – delegát ČAMB)

Nezpracováno.

 

F starších minižákyň U13 a NF mladších minižákyň U12 (Jiří Novotný – delegát ČAMB)

1)      Spíše než signálů a clon využívat křížení hráček a jejich individuální uvolnění pro míč.

2)      Netlačit pivotmanky do vývozu míče na útočnou polovinu hřiště (tuto činnost by měly obstarat rozehrávačky).

3)      Zvážit záměrné posilování družstev na Národní finále o nejlepší hráčky jiných oddílů – rozdíly, které jsou někde již dost velké, se ještě znásobí. Mělo by jít o souboje družstev, nikoliv regionálních výběrů.

 

NF mladších minižáků U12 (Petr Hála – delegát ČAMB)

Nezpracováno.

 

NF nejmladších minižáků U11 (Milan Horák – delegát ČAMB)

Národní finále v Ostravě mělo dobrou kvalitu jak po stránce organizační, tak i po stránce sportovní. Herní projev týmů doznal oproti loňskému NF U11 velkých změn a to především v praktikování hry 1 na 1 na úkor jednoduchých kombinací. Kloudná akce „hoď a běž“ byla během mistrovství k vidění pouze sporadicky. Častým obrazem hry bylo, že týmy spoléhaly na své nejlepší hráče, kteří se mezi s sebou navzájem bránili a nevytvářeli na sebe patřičný tlak.

Doporučuji všem trenérům, aby v nejnižší kategorii více střídali – nezatěžovali tolik své „klíčové“ hráče (neučili je se na hřišti šetřit „trenér mě stejně nevystřídá“). Trenéři by měli samozřejmě střídat s ohledem na důležitost zápasu a citlivě k situaci střídajícího hráče (větší ublížení hráči z lavičky by bylo, kdyby se kvůli němu prohrál zápas, než kdyby zůstal celý zápas sedět). Špatným příkladem byl tým BK Pardubice, který během finále ani jednou nestřídal. Dále doporučuji, aby se trenéři tolik nezaměřovali na soupeře a jeho porušování pravidla obranných 3 vteřin. Podle mého názoru je větším proviněním proti hře nejmladších dětí (než zatažená obrana) hra v útoku pouze na jednoho hráče a s tím spojené umístění ostatních hráčů na stranu, „aby bylo lépe vidět, jak soupeř zatahuje hru a porušuje obranné 3 vteřiny“ (neučme z dětí/hráčů dělat hlupáky – „když můj hráč nehraje, nebudu ho přece bránit“ – neaktivní hráč se ubrání svou neaktivitou sám). Za zvážení také určitě stojí, zda více nepodporovat u hráčů střelbu z delší vzdálenosti a snahu celého týmu o útočný doskok (spousta hráčů je už v tomto věku schopna technicky správně vystřelit z delší vzdálenosti a následný útočný doskok považuji v této kategorii za účinnou zbraň proti zataženým obranám).

 

NF nejmladších minižákyň U11 (František Ebergényi – delegát ČAMB)

Herní projev týmů byl hodně podobný – snaha o celoplošnou osobní obranu, v kombinaci s presinkem. Výjimkou byl tým Hradce Králové, který si nabíral hráčky na vlastní polovině, což trenérka zdůvodňovala tím, že hráčky mají před sebou ještě další NF U12, tak je šetří. Tým ale hrál důslednou agresivní osobní obranu.

Znovu se objevil problém s pravidlem obranných 3 vteřin, které doporučuji rozpracovat a taky zařadit na školení trenérů a ČABR s výkladem, ukázkami a diskusí. Vznikly pak extrémy, kdy útočnou činnost týmu zajišťovala v dané čtvrtině jen jedna hráčka – nejmarkantněji Karlovy Vary – kdy spoluhráčky odstoupili do levého rohu a útočící hráčka hrála 1 - 1. Trenéři KV se dožadovali zákazu jakékoliv výpomoci, což podle mně taky není správné. A protože je to svárem na každém turnaji mini, pokládám to za problém č. 1, který je nutné řešit, resp. dát tomu řád. Zatím je toto pravidlo napsané ve třech řádcích, bez výkladu.

Kladem herního projevu týmů byla snaha hrát rychlý protiútok a návazně 1 - 1, který pak rozhodoval těsná utkání. Vzhledem k tomu, že hra U11 je založená na individualitách každého týmu, byla právě snaha o hru 1 - 1 nejčastější herní činností družstev.  Ostatní hráčky, vzhledem k menší technické vybavenosti, se dostávali do různých útočných činností minimálně.

U Hradce a Strakonic již byl herní projev a taktika o level výše. Vzhledem k vyrovnanosti týmu, mohli využívat v útočné činnosti většinu hráček.

 

Nezpracováno.