Hi to all,
Believe it or not, there aren't many great passers. Try to calculate how many players in a team can really pass…the result won't be that happy. In order to be a great passer it's not only skills! First you must have a soul of a passer. A great passer will always prefer an assist before points. A great passer will always remember that assist makes 2 players happy while scoring makes only one player happy. If you have this passion of a passer, then of course you must be very skilled in order to be a great and effective passer.
Good passer combines technique and knowledge. You must understand the situation on the court, identify and use the floor balance correctly. Then, of course you must improve your passing skills. There's a different type of passes, but the most important thing is to develop and improve "Live" passes which means practice on passing against defense and under pressure. I really believe that we don’t have to spend too much time on "1 on 0" when we practice on passing. It's much more effective to practice "Live". It's also very important to connect it to your position and the situation the player will face the most on the court. For example, PG will pass mostly off the dribble after dribble drive or PNR. SF will mostly pass of the catch (Triple threat) or while cutting to the basket. C will mostly pass off the catch and mostly from High post or Low post. We must consider all of those parameters when we train our players. It's not how much you workout, it's how effective you workout.
Take Care, Oren

Dovednosti, které se někdy říká zapomenuté umění, to jsou přihrávky.  Jako bychom občas předpokládali, že hráči budou umět přihrávat sami od sebe, bez důkladné přípravy v tréninku. Přitom současný basketbal klade na úspěšnou přihrávku nebývale vysoké nároky.
Kolik vidíme v zápase přihrávek bez tlaku obrany? Snad při vyhazování po obdrženém koši. Většina osobních i zónových obran klade značný důraz na přerušování dráhy přihrávky. Tím více je zapotřebí aktivní spolupráce hráče jak přihrávajícího tak i přijímajícího míč.
Video jasně dokazuje, jak hráči ovládají pohyb v prostoru a načasování pohybu tak, aby přihrávka mohla projít velmi soustředěnou obranou. Rovněž tak je zřejmé, kolik způsobů přihrávek je nutné ovládat.
Špičkoví hráči dnes nejsou jen elitními střelci. Jsou komplexně vybaveni basketbalovými dovednostmi. Kdo viděl např. asistence Tauriasi v Eurolize, tak musel jednoduše uznat kvalitu její přihrávky, ač je především vyhlášenou střelkyní.

Dobrý den všem. Jeden z mých prvních článků, který jsem napsal, se jmenoval „Přihrávka je klíčem k vítězství“. Od napsání tohoto textu se odehrálo mnoho basketbalových sezón, mnoho se změnilo v pojetí basketbalu, změnila se pravidla, tím pádem se změnily i nároky na hráče a trenéry co se přihrávání týče. Podle mého názoru klíčovým slovem v dnešním elitním basketbale je rychlost.  Toto slovo ovlivňuje basketbal nejen z pragmatického pohledu provádění  jednotlivých činností, ale také například ve vztahu k řešení herních situací, ve kterých mají hráči mnohem menší časový prostor ke 3, po sobě následujícím, činnostem: analýza situace – výběr řešení – realizace vybraného řešení. Pokud souhlasíte s tímto názorem, pak si položte otázku, které druhy přihrávek jsou v současném basketbale využívány nejčastěji a které méně nebo vůbec.  Zároveň se pokuste najít herní řetězce, na jejichž konci jsou tyto přihrávky. Vybrané situace pak zařazujte do tréninkového procesu, pokud možno co nejdříve v herních podmínkách. Nebuďte překvapeni, když například zjistíte, že se vyskytuje mnoho přihrávek jednou rukou po driblingu, nebo že míč má zpětnou rotaci i při přihrávce obouruč trčením od pasu, nebo že přihrávka často směřuje do prostoru, kde byl původně hráč s míčem. Na shledanou za 14 dní. Michal

Dobrý den. Začnu citací, kterou jsem si zapsal už před mnoha lety na semináři Dušana Ivkoviče: „Je jediné umění  basketbalu, umění přihrávky. Zasmečovat míč, umí každý kluk z ulice......“. Čím déle se věnuji trenérské práci, tím víc si uvědomuji , jak moudrá jsou to slova. Nejde jenom o techniku různých druhů přihrávek, ale o jejich použití v herní situaci... Je neskutečně velké množství faktorů, které přihrávku ovlivňují – postavení a pohyb přihrávajícího, jeho spoluhráčů, protihráčů i anticipace jejich pohybu... Hráč musí analyzovat tyto faktory nejen u „svého“ obránce, ale i dalších v koridoru, kam chce směřovat přihrávku.  Z toho důvodu si myslím, že po naučení základní techniky přihrávky , by měl její nácvik probíhat ZÁSADNĚ v herních cvičeních! Druhá citace je z knihy, kterou napsal Pete Carril: „Na tvoření týmu, týmovou soudržnost působí nejvíce právě přihrávka. Je to, jako by si hráči navzájem podali ruce.“  Představme si  hráče, který se např.pětkrát rozběhne do RP tam postaví mnoho clon, nedotkne se míče a běží do obrany. Zkuste se vcítit do jeho myšlení... Nakonec  jenom trochu statistiky se kterou je nutné počítat. V našem letošním finále byly naše postupné útoky z  64% efektivnější (koš, nebo faul celkově), pokud si hráči dali 3 a více přihrávek, než když přihráli 1, resp.2krát....  Americký výzkum: Střelci klesá % úspěšnosti každou špatnou přihrávkou až o 24%... Nenechte hráče (ani při střeleckém tréninku) aby po sobě míč házeli. Chtějte, aby KAŽDÁ přihrávka měla razanci a přesnost....