Hi to all, Basically, every offense must have "Short Plays" (Quick hitters), and longer plays with more options to score. Before you add a new set play to your offense, you must consider players skills, abilities and knowledge (Basketball IQ). Not every set play fits for any team. When you put a multiple options in a set play, timing is crucial. Players must know exactly when to move. If you don't keep correct timing, you probably will lose the moment of advantage and the chance to score. Sometimes plays with many options can even confuse certain Players.
But please let's talk about Defense point of view. Plays with many options are the main reason why we need good habits and a clear philosophy on how we handle different situation on defense. You can't cover anything on scouting. Let's take that clip as an example. 1st action the defense is facing is a Post up game of the SF in the middle of the paint. The battle for position should starts earlier! You can front or bring help, It's all depends on coach decision. 2nd option there's a pin down for the shooter (By the way… #34 Vasiliadis is a GREAT 3P shooter, Trust me...he hurt us a lot when we played Vs. BILBAO). You must know if you try and cut passing lanes or trail on the shooter hip. In 3rd action there's a Middle PNR and of course there's many ways to handle this... Again, Coach Decision. The key to success in all of these actions is HABITS and PHILSOPHY of the coach and how he builds the Defensive system. Take Care, Oren

Co bude basket basketbalem, asi nikdy nebude definitivně rozřešena otázka – hrát v útoku herní sety nebo offense motion? Vždyť obě útočné filosofie mají své velmi úspěšné zastánce. Je nemožné na pár řádcích popsat v detailu oba způsoby, jejich výhody či nevýhody, takže alespoň několik poznámek:
Vhodně zvolené herní sety mohou přinést zakončení z předem určených pozic pro hráče, kterého trenér určí jako střelce. Špičkové týmy mívají v repertoáru velkou řadu takovýchto herních setů. Výhodou je jejich snadnější natrénování, než u  offense motion.
Naopak nevýhodou je, že soupeř může tyto herní sety dobře skautovat a tedy připravit dopředu svůj tým na daný zápas. Herní sety rovněž mohou potlačovat rozvoj hráčů, kteří hrají v daných schématech a basketbalově se tak příliš nerozvíjejí.
Offense motion je opakem herních setů – trenér nechává v daných útočných schématech rozhodování na útočnících. Např. cloněný hráč se rozhoduje podle postavení obránců, jaký únik zvolí. Tento způsob hry vyžaduje delší přípravu hráčů, kromě technické vybavenosti musí zvládat čtení hry, její časování, prostorové vnímání hřiště.
Výhodou je nečitelnost hry pro trenéry soupeřů a tudíž ztížená příprava na zápas. Offense motion rovněž umožňuje neustálý basketbalový růst individuálních i týmových dovedností jednotlivých hráčů a jejich zlepšování se i v průběhu sezony.
Pro zvolení té správné útočné strategie pro svůj tým je v každém případě vhodné vyhodnotit herní dovednosti jednotlivých hráčů, protože hrát  offense motion bez toho, že hráči disponují základními předpoklady, může přinést týmu i trenérovi mnohá zklamání.

Dobrý den všem čtenářům, spousta věcí se musí brát v úvahu při "vývoji" hry vašeho družstva na útočné polovině. Zkuste si například odpovědět na následující otázky: Jaké jsou vaše silné a slabé stránky pro hru v útoku? Může vaše obrana vytvořit útočné příležitosti? Máte vysoké hráče (na kterékoliv pozici), abyste se prosadili pod košem? Můžete začít i od konce: Jaké týmy budete muset být schopni porazit, abyste splnili své cíle (vyhrát ligu, okresní přebor, evropský pohár, postup v mládeži do play-of)? Třeba můžete být družstvem, které dobře běhá - hraje rychlý protiútok a presuje po celém hřišti. Ano, i to může být  vaše identita proti týmům, které jsou stejně dobré nebo lepší než vy? Nesnažte se být skvělí ve všem. Nemůžete mít  vysoké hráče a vyhrávat souboje pod oběma koši a zároveň se také skvělé pohybovat po palubovce a hrát run and gun. Zkuste najít 2 nebo 3 věci, ve kterých jste dobří, a pokuste se je dovést k dokonalosti. Tým, který je  "všeuměl a mistr ničeho," nevyhraje mnoho šampionátů a titulů. Na videu jsou 4 po sobě následující útočné fáze jednoho družstva, hráči a trenér měli odvahu a zařadili 4 krát stejnou útočnou kombinaci. Vytvořili 4 situace pro zakončení (inside game, catch and shot, pick-and-roll a flair screen), pro 4 různé hráče ze 4 různých prostorů na hřišti. Díky této pestrosti "zaměstnali" různé obranné formace. Napadá mě jedno ponaučení z tohoto videa: Nebojte se zahrát úspěšnou útočnou kombinaci vícekrát za sebou. Využijte třeba jiné prostory pro zakončení a jiné zakončující hráče. Zkuste to. Na shledanou za 14 dní. Michal

      Vážení trenéři, omlouvám se, že jsem přidal můj komentář pozdě, ale byl jsem dost zaneprázdněn čtvrtfinálovými zápasy a přípravou na ně. Součástí této přípravy samozřejmě byla i analýza hry soupeře na útočné polovině hřiště (jejich „sets“) a také úprava našeho útoku, protože soupeř „nikdy nespí“ – připravuje se na nás....
     Stejně jako drtivá většina trenérů koučující družstva pod tlakem 24 sekund, i já používám „sets“ (options offence). Na klasické motion offence  a flex offence (už se hraje velmi málo) mají čas ještě tak v americké univerzitní soutěži, kde se na shot clock ukáže 35 sekund.
     Z pohledu našeho útoku jsem se zaměřil na různé vstupy do setu, resp. možnost jiného vstupu do setu  v případě, že soupeř zastaví první přihrávku. Nacvičovali jsme jeden set, kde hráč, který se uvolňoval jako první, určil svým pohybem pokračování setu (první nabídka ke skórování u hráče pozice 5 zády ke koši, nebo 1 proti 1 z vnějšího prostoru našeho hráče na pozici 2 ). Nejčastěji byla zdůrazňována disciplína hráčů v jejich pohybu, uvolnění bez míče, postavení clony, využití clony. Pokud si hráči začínají vymýšlet už v začátku setu , vede to většinou k nepřipravené střele a rychlému protiútoku soupeře. Naopak jsem chtěl, aby hráči využili každou možnost ke hře 1 proti 1 z perimetru, resp. přihrávku pivotovi do dolního postavení, i kdyby měli rozběhnutou akci zrušit. Možnost dostat míč do vnitřního prostoru se musí vždy využít!!!!
     Příprava na hru soupeře v útoku se zaměřila na silné stránky hráčů a samozřejmě na „sets“. S asistentem jsme sestříhali nejpoužívanější sety. U videa i na hřišti jsme rozebírali, kde je možné set zrušit  - zastavením první (druhé) přihrávky, narušením timingu akce blokováním hráčů, atd.
    Zkuste se z tohoto pohledu podívat i na přiložené video. Co by se například stalo, kdyby rozehrávač nemohl přihrát hráči č.15 a ten zpět rozehrávači?
    Na závěr ještě jedna velmi diskutovaná otázka pro všechny.... Kdy začínat s nácvikem options offence u mládeže? Já bych odpověděl velmi všeobecně – až mají hráči zvládnuté individuální činnosti jednotlivce, zejména uvolnění bez míče, hra 1 proti 1, přihrávání, využití clony, atd.
A co na to vy?