I. Prevence úrazů při pohybových aktivitách
Pohybová aktivita by měla v mládežnických kategoriích přinášet především radost z pohybu. Jejím cílem je ale také již snaha o podání co nejlepšího výkonu a dosažení vítězství.
Ať tak nebo tak, za každých okolností by činnosti prováděné s dětmi a mladými dospělými měly být vždy maximálně bezpečné, s důrazem nejen na prevenci poranění pohybového aparátu, ale také jiná poškození zdraví (přehřátí, podchlazení, vyčerpání, popáleniny, aj).
Důraz na bezpečné provádění pohybové aktivity není něčím nad rámec práce trenéra. Právě naopak, aktivní vyhledávání možných nebezpečí, která mohou sportovní činnost a sportovní výkon ovlivnit a snaha o jejich maximální eliminaci, by měla být součástí každodenní trenérské praxe (příprava tréninkové jednotky, soustředění či turnaje, atd.).
V následujícím textu uvádíme několik doporučení, na která by měli trenéři brát zřetel:
- Trenér musí znát zdravotní stav svých svěřenců, což znamená vyžadovat pravidelné lékařské prohlídky u všech věkových kategorií. Respektovat také momentální zdravotní stav hráče (stav po nemoci, únava, spánkový deficit, momentální indispozice) a být v pravidelném kontaktu s hráčem, u nezletilých pak také se zákonnými zástupci. Vzájemná komunikace a informovanost je velmi důležitá!
- Délkou a náročností každé prováděné pohybové aktivity (tréninkové jednotky) trenér zohledňuje věk, rozumovou, fyzickou a psychickou vyspělost dětí
a mladých dospělých.
- Povinností trenéra je jasně a srozumitelně udělovat pokyny a poučit děti a mladé dospělé před zahájením každé pohybové aktivity. Trenér si musí být jistý, že jeho pokyny slyšeli všichni a že jim také všichni porozuměli. O tom, zda pokynu svěřenci porozuměli, by se měl trenér také přesvědčit (Martens, 2006). Zodpovědnost dospělé osoby za nezletilého a jeho poučení k vykonávání daných aktivit je v souladu s novým občanským zákoníkem. Trenér musí mít vždy rovněž přehled o všech dětech v průběhu tréninkové jednotky.
- Trenér by měl připravit a vést každou tréninkovou jednotku v souladu s metodikou daného sportu a didaktickými zásadami (Vilímová, 2009). Nové prvky, cvičení a aktivity mohou vyvolat strach, který může mít velký vliv na vznik úrazu. V těchto situacích je důležité, aby trenér přistupoval ke svým svěřencům individuálně
a empaticky.
- Trenér se musí nejprve sám seznámit a znát prostředí, v němž má být pohybová aktivita prováděna. Musí znát a před každou tréninkovou jednotkou vizuálně zkontrolovat tělocvičnu nebo venkovní hřiště, kde probíhají tréninky pravidelně. V případě, že trenér zjistí závadu, kterou nelze bezprostředně odstranit, nejen, že musí adekvátně přizpůsobit aktuální tréninkovou jednotku, ale musí rovněž závadu ohlásit provozovateli zařízení (telefon, kniha závad, aj.) a tím v souladu s občanským zákoníkem zabránit škodě na zdraví a majetku i u dalších osob. Neméně důležitá je také z hlediska prevence úrazů kvalita a stav míčů (nesprávné nahuštění či zničený povrch míčů) a dalšího vybavení používaného při tréninku. Důležitým faktorem bezpečnosti je i sportovní oblečení, zajištění nebo odložení náušnic, řetízků, hodinek a zejména kvalita sportovní obuvi (Černá & Kubíková, 2012).
- Za nezletilé je trenér rovněž zodpovědný při aktivitách na soustředěních a turnajích! Právě na letních a zimních soustředěních jsou prováděny pohybové aktivity mnohdy odlišné od těch obvyklých (plavání na bazénech, přírodních koupalištích, pobyt na horách – sjezdovky nebo běžky, cyklistické vyjížďky, aj.), což vyžaduje nejen kvalitní přípravu organizace akce, ale také mnohdy dalšího trenéra či přítomnost další zletilé osoby. Stejně tak se v rámci bezpečnosti vyplatí naplánovat cesty na soustředění a předem se seznámit s ubytovacím zařízením (Černá & Kubíková, 2012). Zodpovědnost za své svěřence však má trenér také například v šatně, v době odpočinku – tedy po celou dobu soustředění. Tyto situace je proto velmi dobré, se zřetelem k zodpovědnosti za své svěřence, plánovat a konzultovat předem s vedením klubu a informovat o nich zákonné zástupce. Poučení dětí a mladých dospělých je, jak jsme již zmiňovali, samozřejmostí.
Součástí pečlivé přípravy celého soustředění jsou rovněž písemné a dostatečně v předstihu podané informace zákonným zástupcům o začátku soustředění, aktivitách v jeho průběhu, dopravě, ubytování, místu a času ukončení akce, předání dětí zákonným zástupcům a další informace tohoto charakteru, které chrání nejen děti, ale také trenéra a celý realizační tým. Je nezbytné, aby se trenér v těchto situacích řídili platnou legislativou. Poznámka: Je rovněž nezbytné znát dokumenty, které vydává Výkonný výbor ČBF, jenž schvaluje opatření k ochraně zdraví, bezpečností hráčů před úrazy (Stanovy ČBF, 2014). Pokud soustředění splňuje počtem účastníků, jejich věkem a délkou pobytu podmínky pro pořádání zotavovacích akcí, je nutné se řídit vyhláškou o hygienických požadavcích na zotavovací akce č. 106/2001 Sb. v účinném znění.
- Přítomnost trenéra v průběhu celého tréninku je samozřejmostí. Je nezbytné mít ve sportovním klubu domluvený také postup v případě, pokud se trenér nemůže na trénink dostavit (např. zajištění asistenta či informace o zrušení tréninkové jednotky zákonným zástupcům v dostatečném předstihu. Doporučujeme minimálně dva dny předem).
- Faktorem, který může výrazně ovlivnit bezpečnost pohybové aktivity a je nutné mu trénink přizpůsobit, nebo jej i v krajních případech zrušit, je aktuální stav počasí. Nejen v zimě při extrémně nízkých teplotách je dobré aktivitu zkrátit nebo i ukončit, ale je potřebné reagovat adekvátně i například na trénink při vysokých teplotách, na přímém slunci, v dešti nebo za bouřky (Černá & Kubíková, 2012).
- Sjednané pojištění sportovního klubu by mělo k těmto všem aktivitám přihlížet.
- Trenér by měl bezpodmínečně znát a být pravidelně proškolován v základech první pomoci.
*) Legislativa uvedená v textu byla odborně konzultována s Mgr. Libuší Černou.
**) Text je určen trenérům mládežnických kategorií.
Doporučené elektronické vzdělávací materiály k samostudiu
Doporučené elektronické materiály k samostudiu, které vznikly na Masarykově univerzitě, Fakultě sportovních studiích jsou určeny především pedagogům ve školách a školských zařízeních, ale mohou pomoci se v problematice prevence úrazů a bezpečnosti při pohybových aktivitách orientovat také vedoucím zájmových kroužků a trenérům (poznámka: v obou doporučených materiálech je legislativa platná k datu vydání materiálů).
Zdroj: http://www.fsps.muni.cz/sdetmivpohode/kurzy/zivotni_styl/
Zdroj: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/js11/urazy/web/index.html
II. První pomoc
Trenér s jakýmkoliv stupněm kvalifikace, ať již působí v mládežnických nebo dospělých kategoriích, by měl znát základy první pomoci.
Mezi nejdůležitější znalosti a dovednosti patří:
- zabezpečení místa události a používání ochranných pomůcek (především gumových rukavic)
- volání zdravotnické záchranné služby na číslo 155
- první pomoc u bezvědomí
- základy kardiopulmonální resuscitace dospělého, včetně resuscitace s podporou automatizovaného externího defibrilátoru (AED). Pokud trenér pracuje s dětmi v přípravce nebo s mladšími žáky, rovněž je nezbytná znalost resuscitaci dětí. Pro zvládnutí těchto dovedností je důležitý především praktický nácvik na resuscitačních figurínách a jeho opakování v pravidelných intervalech
- zástava život ohrožujícího krvácení
- první pomoci při poraněních hlavy, břicha a hrudníku
- první pomoci při poranění pohybového aparátu, včetně poranění páteře
- první pomoci u nejčastěji se vyskytujících neúrazových stavů (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, epilepsie, náhlé příhody břišní, diabetické stavy aj)
- termická poranění (popáleniny, úžeh, úpal, úraz elektrickým proudem, ale také omrzliny a podchlazení)
- otravy a poleptání
- pokud trenér vede tréninkovou jednotku na bazénu, měl by být rovněž vyškolen v záchraně tonoucího!
Při prostudování výčtu dovedností může někoho ze současných nebo budoucích trenérů napadnout, že tyto požadavky jsou do rozsahu požadovaných znalostí přehnané. Je však potřeba si uvědomit, že trenér stejně jako učitel tráví s dětmi velké množství času v různých situacích a je za děti zodpovědný! Nejde přitom jen o čas strávený při samotném tréninku, ale také při cestách na zápasy, na turnajích a soustředěních (více v kapitole Prevence úrazů).
Zabezpečení místa události a ochranné (bariérové) pomůcky
Bezpečnost člověka, který první pomoc poskytuje, stejně jako bezpečnost pro postiženého a okolí, je prvořadá.
Velmi rizikové situace, kdy je nejprve důležité zajistit vlastní bezpečnost a následně poskytnout první pomoc jsou například autonehody (reflexní vesta, výstražný trojúhelník), požáry, úrazu elektrickým proudem, záchrana v horách nebo záchrana tonoucího aj. Pokud se dostane do podobné situace trenér mládeže, který je zároveň zodpovědný za své svěřence, vždycky musí rovněž jejich bezpečí (všichni z vody, všichni na okraji sjezdovky apod.)!
Důležité je používat při poskytování první pomoci ochranné rukavice (jsou součástí každé lékárničky a je vhodné je mít k dispozici i jindy; ve sportovním oblečení, na kole, v batohu). Použití rukavic zabrání přímému kontaktu zachránce s tělními tekutinami postiženého, což je při poskytování první pomoci neznámému člověku velmi důležité! Pokud nejsou rukavice k dispozici, je vhodné použít improvizaci (například igelitový sáček).
V praxi může nastat také situace, že riziko poskytnutí první pomoci pro zachránce je tak vysoké, že by ohrozilo život jeho nebo dalších osob (požár, únik nebezpečné látky, zachránce neumí plavat atd.). V těchto situacích je povinností každého občana zavolat Zdravotnickou záchrannou službu na číslo 155. Zkušení operátoři se budou snažit poskytnout maximum informací jak se v konkrétní situaci zachovat až do doby příjezdu posádky zdravotnické záchranné služby (Kubíková et al., 2014).
Volání Zdravotnické záchranné služby
Při úraze nebo náhlém zhoršení zdraví dospělého či dítěte je důležité volat Zdravotnickou záchrannou službu na číslo 155. Volání na toto číslo je bezplatné. V následujícím textu jsou doporučení k volání záchranné služby vydaná Zdravotnickou záchrannou službou JMK.
Jak volat ZZS
V případě akutního ohrožení života volejte bezplatně na tísňovou linku ZZS, číslo 155. Mluvte, prosím, pokud možno klidně a věcně a sdělte potřebné informace, zejména:
- co se přesně stalo
- kolik je postižených
- jaký je stav postiženého (je při vědomí, dýchá...?)
- víte-li, pak jméno a alespoň přibližný věk postiženého
- kde se postižený nachází (v kterém městě nebo obci, ulici, číslo domu, patro, označení domovního zvonku); při dopravních nehodách a jiných událostech mimo obydlenou oblast místo co nejvíce upřesněte (číslo silnice, kilometrovník na dálnici, směr na sousední obec, nápadný orientační bod v blízkém okolí atp.)
- kdo volá
Budete-li vyzváni, abyste nezavěšovali, vyčkejte navázání dalšího kontaktu poté, co operátor/ka vyšle lékaře nebo záchranáře k akci
Voláte-li z mobilního telefonu, nechte ho zapnutý, aby se Vás operátor/ka mohl/a v případě jakýchkoliv nejasností či obtíží dovolat zpět (Jak volat ZZS, 2013).
„V případě, že si volající neví s první pomoci rady, operátorky pomohou s poskytováním první pomoci po telefonu:
TANR – telefonická asistovaná neodkladná resuscitace
Operátor zdravotnické záchranné služby podává instrukce po telefonu a krok po kroku vede volajícího v situacích, kdy je potřebné zahájit resuscitaci. Tato pomoc po telefonu je poskytována až do příjezdu posádky ZZS na místo události.
TAPP – telefonická asistovaná první pomoc
Operátor zdravotnické záchranné služby poskytuje rady, jak pomoci postiženému až do doby příjezdu posádky ZZS.“ (Kubíková et al., 2014)
Jsou situace, kdy si trenér není jistý, zda zdravotnickou záchrannou službu zavolat. V těchto situacích je vždy dobré poradit se s dispečerkou zdravotnické záchranné služby o tom, jak postupovat (Kubíková et al., 2014).
Je-li to možné, je vhodné, aby na posádku záchranné služby někdo z přítomných čekal (například před tělocvičnou) a urychlil tak příchod záchranářů ke zraněnému.
První pomoc u bezvědomí a resuscitace (dospělý)
V souladu s doporučeními Evropské resuscitační rady (ERC) 2010:
- přesvědčíme se o bezpečnosti na místě události
- u postiženého nejprve zjistíme oslovením a zatřesením rameny stav vědomí „ jste v pořádku?“
- pokud nereaguje, přivoláme pomoc okolí
- uvolníme dýchací cesty záklonem hlavy a přizvednutím brady dvěma prsty (Obr. 1) (leží-li postižený na břiše, je nutné jej nejprve otočit na záda)
Obr. 1 Uvolnění dýchacích cest (Na hřišti i na vodě být s dětmi vždy v pohodě, 2012)
- kontrolujeme, zda postižený normálně dýchá. Pozorujeme pohyby hrudníku, posloucháme a zjišťujeme přítomnost vydechovaného proudu vzduchu (max. 10 sekund).
- Postižený dýchá normálně:
- voláme tísňovou linku 155
- dýchání do příjezdu posádky záchranné služby neustále kontrolujeme, řídíme se pokyny operátorky zdravotnické záchranné služby!
- Postižený nereaguje, nedýchá nebo má lapavé dechy:
- voláme tísňovou linku 155
- klekneme si kolmo k jeho hrudníku a zahájíme kardiopulmonální resuscitaci
30 stlačení hrudníku a 2 umělé vdechy
Důležité:
Pokud nejsme ochotni do postiženého dýchat (obava o vlastní zdraví), nemůžeme, neumíme nebo je-li operátorkou záchranné služby prováděna telefonická asistovaná neodkladná resuscitace (TANR) provádíme pouze nepřerušované stlačování hrudníku (srdeční masáž).
Technika stlačování hrudníku:
- ruce umístíme přes sebe na střed hrudníku a propleteme prsty
- stlačení provádíme do hloubky alespoň 5 cm frekvencí nejméně 100 za minutu
- po každém stlačení hrudník úplně uvolníme, ale neztrácíme kontakt s kůží
- při srdeční masáži máme horní končetiny propnuté v loktech
- postižený musí ležet na zádech na zemi nebo tvrdé nestlačitelné podložce
Technika umělého dýchání:
- při současném záklonu hlavy a stlačení obou nosních dírek obemkneme svými rty ústa postiženého a plynule do něj vdechujeme, dokud se nezvedne hrudník.
- jakmile hrudník klesne, vdech zopakujeme.
Pokud se postižený nebrání nebo se nezačne probouzet, resuscitaci nepřerušujeme a pokračujeme až do jeho předání týmu záchranné služby!
Je-li na místě více zachránců, každé 2 minuty se v provádění resuscitace vystřídají!
První pomoc u bezvědomí a resuscitace (dítě nad jeden rok):
- přesvědčíme se o bezpečnosti na místě události
- u dítěte nejprve zjistíme oslovením a šetrným zatřesením rameny stav vědomí „ jsi v pořádku?“
- pokud nereaguje, přivoláme pomoc okolí
- uvolníme dýchací cesty záklonem hlavy a přizvednutím brady dvěma prsty (leží-li dítě na břiše, je nutné jej nejprve otočit na záda)
- pokud nereaguje, zprůchodníme dýchací cesty záklonem hlavy a přizvednutím brady
- kontrolujeme, zda dítě normálně dýchá. Pozorujeme pohyby hrudníku, posloucháme
a zjišťujeme přítomnost vydechovaného vzduchu
- Dítě dýchá normálně:
- kontrolujeme dýchání a voláme tísňovou linku 155
- dýchání do příjezdu posádky záchranné služby neustále kontrolujeme, řídíme se radami operátorky zdravotnické záchranné služby!
- Dítě nereaguje, nedýchá nebo má lapavé dechy:
- pokud nedýchá normálně nebo nedýchá, snažíme se přivolat někoho dalšího na pomoc.
- při stálém záklonu hlavy a stisknutí obou nosních dírek provedeme 5 úvodních vdechů z úst do úst.
- poté zahájíme srdeční masáž (stlačování hrudníku) pomocí jedné nebo obou rukou. Hrudník stlačujeme v dolní polovině hrudní kosti, frekvencí alespoň 100 za minutu.
- po 30 ti stlačení provedeme 2 vdechy.
- v resuscitaci pokračujeme nadále v poměru 30 ti stlačení hrudníku na 2 umělé vdechy.
Resuscitaci provádíme do příjezdu záchranné služby, případně dokud dítěte nezačne jevit známky života (probouzí se, otevírá oči, hýbe se a dýchá).
Je-li na místě více zachránců, každé 2 minuty se v provádění resuscitace vystřídají!
Volání záchranné služby u dítěte:
- v případě, že je na místě více osob, okamžitě volají tísňovou linku 155
- je-li zachránce s dítětem sám a ví jak resuscitovat, nejprve provádí jednu minutu resuscitaci a poté volá záchrannou službu na číslo 155 (upraveno dle Na hřišti i na vodě být s dětmi vždy v pohodě)
Resuscitace s automatizovaným externím defibrilátorem (AED)
Pokud je v průběhu resuscitace dospělého nebo dítěte (od osmi let věku) přinesen AED, zachránci se řídí hlasovými pokyny přístroje. Je-li na místě resuscitace více zachránců, při manipulaci s AED, nalepování elektrod a až do doby, než defibrilátor vyzve okolí, aby se pacienta nedotýkalo, je potřebné provádět nepřetržitě resuscitaci! Více informací (včetně výukových videí) naleznete na www.fsps.muni.cz/aed.
Poznámka
U dítěte mladšího osmi let je možné použít AED tehdy, je-li pro resuscitaci dětí přístroj uzpůsoben.
Zástava krvácení
Mezi základy první pomoci patří bezpodmínečně zástava krvácení. Je-li krvácení masivní, je člověk bezprostředně ohrožen na životě a zachránce by měl jednat rychle a krvácení v co nejkratší době zastavit.
Přesto pokud je to možné, použijeme ochranné rukavice!
První pomoc:
- Stlačíme krvácející místo prsty přímo v ráně
- Zraněného posadíme nebo položíme
- Zvedneme poraněnou končetinu
- Voláme 155
- Máme-li k dispozici lékárničku, vytvoříme tlakový obvaz (max. 3 vrstvy)
- Pokud se i nadále nedaří krvácení zastavit, použijeme zaškrcovadlo (zapamatujeme si čas přiložení a zaškrcovadlo nepovolujeme do doby příjezdu posádky zdravotnické záchranné služby) (upraveno dle Na hřišti i na vodě s dětmi v Jmk v pohodě, 2011)
Doporučené elektronické studijní materiály k samostudiu, které vznikly na Masarykově univerzitě, Fakultě sportovních studií jsou určeny nejen pedagogům ve školách a školských zařízeních, ale také vychovatelům a trenérům. Přestože jsou v nich postupy první pomoci velmi srozumitelně popsány (především formou videí) u základní neodkladné resuscitace je nenahraditelné praktické proškolení na resuscitačních figurínách!
Postupy základní neodkladné resuscitace
První pomoc – úrazy I
První pomoc – úrazy II
Zdroj: http://www.fsps.muni.cz/sdetmivjmkvpohode/kurzy/pp/urazove_stavy.php
První pomoc – neúrazové stavy
Zdroj: http://www.fsps.muni.cz/sdetmivjmkvpohode/kurzy/pp/neurazove_stavy.php
Vzdělávací materiály (videa)
Záchrana tonoucího I - hluboká voda
Zdroj: http://www.fsps.muni.cz/sdetmivpohode/kurzy/tv/tonouci.php
Záchrana tonoucího II - poranění páteře
Zdroj: http://www.fsps.muni.cz/sdetmivjmkvpohode/kurzy/pp/pater.php
Metodické materiály k první pomoci
Zdroj: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps11/prvni_pomoc/web/index.html
*) Legislativa uvedená v textu byla odborně konzultována s Mgr. Libuší Černou.
**) Text je určen trenérům mládežnických kategorií.
Referenční seznam
Černá, L., & Kubíková, Z. (2010). Prevence úrazů ve školním prostředí. Retrieved from http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/js11/urazy/web/index.html
Černá, L., & Kubíková, Z. (2012). Zdravý životní styl ve školách z pohledu bezpečnosti. Retrieved from http://www.fsps.muni.cz/sdetmivpohode/kurzy/zivotni_styl/
Jak volat ZZS. (2013). Retrieved from http://www.zzsjmk.cz/jak-volat-zzs
Kubíková, Z., Zuchová, B., Mojžíš, M., Bernacíková, M., Cvejnová, B., Turín, R., … Seberová, P. (2014). Metodický materiál k výuce první pomoci (3th ed.). Brno, Czech Republic: Masaryk university
Martens, R. (2006). Úspěšný trenér. Praha, Czech Republic: Grada
Na hřišti i na vodě být s dětmi vždy v pohodě. (2013). Retrieved January 1, 2013, from http://www.fsps.muni.cz/sdetmivpohode/
Na hřišti i na vodě s dětmi v Jmk v pohodě. (2011). Retrieved November 22, 2011, from http://www.fsps.muni.cz/sdetmivjmkvpohode/kurzy/pp/
Neščáková, L. (2014). Zákoník práce 2014 – s výkladem. Praha, Czech Republic: Grada
Soutěžní řád basketbalu. (2014). Retrieved from http://www.cbf.cz/ftp/data/rady-2014/soutezni_rad_basketbalu_2014.pdf
Stanovy České basketbalové federace z. s. (2014). Retrieved from http://www.cbf.cz/files/77042MDZ.pdf
Trenérský řád. (2009). Retrieved from http://www.cbf.cz/administrativa/2009-trenersky-rad.html
Vilímová, V. (2009). Didaktika tělesné výchovy. Brno, Czech Republic: Masarykova univerzita, FSpS
Základní neodkladná resuscitace. (2014). Retrieved from http://www.resuscitace.cz/?page_id=42
Elektronické zdroje
http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/js14/prvni_pomoc/web/pages/02a_bezdvedomi.html
http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps11/prvni_pomoc/web/index.html
http://www.fsps.muni.cz/aed/mapa/
http://www.fsps.muni.cz/sdetmivjmkvpohode/kurzy/pp/neurazove_stavy.php
http://www.fsps.muni.cz/sdetmivjmkvpohode/kurzy/pp/pater.php
http://www.fsps.muni.cz/sdetmivjmkvpohode/kurzy/pp/urazove_stavy.php