Na co myslím, když běhám III. - David Blatt a jeho tým právě postoupili do F4…. Je NY pro tebe dost?

Ježdík  |  10.06.2014

A zapsali se do historie. Jeden tým, jedna organizace, bez ohledu na vše…. vždy nesrovnatelná s ostatními. A co hráči a tým kolem nich? Jak říká legendární španělský trenér Moncho Monsalve: „moderní basketbal“. Atletismus, výzvy, skvělá příprava na utkání, dobrý pohyb bez míče, výborná hra 1 na 1, dobří střelci, výborné provádění všech činností, dobře zvolená strategie a realizovaná během utkání. Favoritem celého turnaje ale nebylo Maccabi, ale Real Madrid, jehož možnosti z pohledu využití různorodých herních prvků byly díky složení družstva téměř neomezené.

Nemělo to tak být. Ve finále se očekávalo CSKA, které však dostalo za vyučenou od Maccabi. Třináct vteřin do konce utkání vedete o bod a máte míč v držení. Vhazujete ze zámezí od postranní čáry, stačí vyhodit a chytit míč. Na hřišti máte ty nejzkušenější hráče, vycházíte z rozestavení, které jste minimálně stokrát za sezonu prošli v tréninku a stejně tak i v utkáních. Basketbal se ale hraje 40 minut a v koncovkách utkání neplatí, že váš rozpočet je větší než rozpočet soupeře a že jste favoritem zápasu.

Real, jak se ukázalo, byl ve druhém semifinále proti Barceloně „příliš dobrý“, zatímco Barcelona postoupila do boje pouze o třetí místo a bojovalo o svoji hrdost proti ruskému chvějícímu se gigantovi.

Tým Maccabi odehrál tento turnaj tak, jak odehrál celou základní část a play-off. S Maccabi musíte vždy počítat, Maccabi stále žije. Zlepšovali se během celé sezony a bylo tomu tak i na tomto turnaji. Věřili svým myšlenkám, svým zásadám, které určoval a ordinoval trenérský tým od začátku sezony. I přes mnoho neúspěchů během sezony se ukázalo, že to byla správná cesta. Blatt je jako toreador, který jde do koridy proti silnějšímu soupeři a musí nad ním vyhrát svou chytrostí.

V utkání o třetí místo nepomohlo CSKA ani první varování, které přišlo v semifinále. Porážka s Barcelonou jako kdyby chtěla říct CSKA na shledanou jejímu hernímu stylu na dva vysoké podkošové hráče. Naopak Maccabi je dlouhodobě vnímáno jako tým s vynikající střelbou a pevným a silným charakterem. Maccabi se nikdy nevzdává. Všichni si mysleli, že si vyláme zuby na Rudy Fernadezovi, MIroticovi a ostatních. Baby Shaq, který je jedinou těžkou váhou Maccabi, se v predikcích nemohl vyrovnat s velmi aktivními pivoty Realu. Oproti tomu Maccabi přišlo s agresivní obranou, někdy chytrými a tvrdými fauly, častou změnou strategie hry, k čemuž má velké dispozice. Real jen těžce odpovídal na tyto změny. Změna rytmu hry, „změna pozadí pro fotky ze hry z různých úhlů pohledu“, ale přitom stejné herní situace. Vždy věděli, čeho tím chtějí dosáhnout. Často velmi riskantní řešení, buď anebo. Například raději nechali vystřelit volného hráče Realu, aby se ale hned čtyři hráči ve žlutých dresech snažili doskočit všechny míče pod vlastním košem. Téměř vždy. Žlutá barva triček Maccabi dominovala v celé aréně, na hřišti během zápasu, ve vymezeném území proti podkošovým hráčům Realu, ale hlavně na celé obranné polovině. Jedinečná ukázka propojení teorie a praxe, přípravy na utkání a provedení v utkání. Ioannis Bourousis byl jedinou konstantou na straně Realu v prvním poločase. Ostatní hráči se hledali a nedokázali se vyrovnat se změnami ve strategii. Viděli jste druhý poločas a prodloužení? Pokud ne, najděte si toto utkání a podívejte se na ně. Byla to od Davida Blatta obrovská zkušenost implementovaná do změn v taktice a rytmu hry. A jak se ukázalo, bylo to velké sousto pro Real Madrid. Nemá smysl podrobit toto utkání jakékoli analýze. Je lepší si ho zapamatovat. Z letošního F4 jsem si odnesl dvě základní zprávy: tým s největším rozpočtem nemusí nutně vyhrát a tým složený z osmi Afroameričanů dokázal zvítězit nad týmy složenými z nejlepších evropských hráčů.

Vraťme se zpět na začátek euroligové sezony říjen 2013. Se vší pokorou jsem byl přesvědčen, že v letošním ročníku zvítězí Real Madrid. Pasoval jsem ho na vítěze tří titulů – Královský pohár, Euroliga a španělská ACB. Pokud byste se mě zeptali teď, odpověděl bych stejně. Po určení čtvrtfinálových dvojic bych na otázku „kdo se probojuje do F4?“ odpověděl Real Madrid, Barcelona, CSKA a ve dvojici Maccabi a Armani jsem neměl favorita. Z pohledu divácké kulisy byly obě dvě možnosti více než dobré. Real Madrid byl a je mým favoritem a byl bych velmi překvapen, kdyby jej kdokoli v sezoně vyřadil nebo porazil ve F4 (i s vědomím, že se hraje na jeden zápas). Pablo Laso měl jeden z nejlepších týmů v historii Realu Madrid, soupisku plnou vynikajících hráčů, dobrou vyváženost mezi veterány, jako např. Felipe Reyes, střední generací, jako např. Sergio Llull, Rudy Fernandez a Sergio Rodriguez, a dvěma vysokými podkošovými hráči Salahem Mejri a Ionannises Bourousisem. Nejlepší tým Evropy. I když byl Real mým favoritem, musel nejprve eliminovat můj druhý oblíbený tým FC Barcelona, který měl sice solidní soupisku, byl dobře připravený, ale z mého pohledu se zbytečně mnoho koncentruje na význam Juana Carlose Navarra. Třetí finalista CSKA Moskva byl mým favoritem pro finále. Velkou výhodou CSKA byl velký rozpočet, hovoří se o necelých 40 mil Euro, a fakt, že Ettore Messina se tváří tvář nepotkal v letošním F4 proti žádnému srbskému trenérovi. Historie výsledků F4 a Euroligy nám ukazuje, že srbští trenéři (hlavně Obradovič) dokázali nad Messinou vyhrávat. Už během sezony se ukazovalo, že CSKA je také o stupeň pomalejší a o několik let starší na několika klíčových pozicích. Přesto to ale stačilo k tomu, aby CSKA bylo favoritem druhého semifinále proti Maccabi. Posledním účastníkem F4 bylo Maccabi. Tým s nejmenším rozpočtem ze všech účastníků, ale s obrovskou tradicí a srdcem, což nelze opomenout. Trenér Blatt je chytrým stratégem, který jako jeden z mála trenérů v Evropě, je schopen vést osm Afroameričanů v jednom týmu. Družstvo, které si uvědomovalo, že není favoritem tohoto semifinále, ale že pokud chce myslet na vítězství, musí odehrát jedno ze svých nejlepších utkání v této sezoně a zároveň potkat CSKA, které nehraje na plné obrátky.

Po všem, co je výše napsáno, se jen těžko opakuje, že ve F4, v jednom utkání může zvítězit kdokoli. Historie euroligových F4 ukázala, že existuje pouze jedna konstantavýsledek F4 se nedá predikovat. Tak to prostě je a letošní roční je toho důkazem.